Mezinárodní fórum Vyslanci Slovanstva je kulturní organizace, která vznikla teprve nedávno. Byla ustavena, resp. zaregistrována v prosince roku 2000 v Bratislavě jako sdružení "občanov Slovenskej republiky /./ s cieľom zveľaďovať kultúrne a duchovné hodnoty Slovanstva a rozvíjať priateľské vzťahy medzi inteligenciou slovanských krajín", jak čteme v jejích Stanovách. Jakkoli bylo fórum založeno v Bratislavě, participují na jeho činnosti, zaměřené na "rozvoj kultúr slovanských národov, ich vzájomnú súčinnosť a kontakty s kultúrami iných národov", mnozí spisovatelé a intelektuálové ze slovanských i neslovanských zemí, včetně Unie českých spisovatelů. Jeho aktivity jsou mnohostranné a podnětné. V současnosti se představuje sborníkem esejistických příspěvků nazvaným LABYRINT SVĚTA A SLOVANIA, s podtitulem Slovensko - Európa - Svet. Publikace vpravdě reprezentativně vypravená a dobře redigovaná vyšla s podporou Slovenské rady Sdružení slovanské vzájemnosti v Bratislavě (CCW 2003).
   Sborník příspěvků navazuje koncepcí i autorským kolektivem na obdobně koncipovanou publikaci vydanou v roce 2002, nazvanou příznačně Víchor globalizácie. Jeho titul, transponující slavné Komenského humanisticko-barokní dílo, by povrchního čtenáře mohl svádět k domněnce, že kniha představuje "Vyslance Slovanstva" jako blouznivce o "ráji /slovanského/ srdce", nenapravitelné romantiky dožívající ve skanzenu mytologie. Texty příspěvků devíti autorů , mezi nimiž jsou vědci v oboru estetiky, teorie kultury, literární vědy, ale i spisovatelé, diplomati a žurnalisté, nás však přesvědčují, že podobné dojmy jsou mylné. Že se vyslali "sami"? Kdo jiný než přemýšlivý, statečný a zdravě nahněvaný intelektuál, vědomý si své společenské funkce sloužit poznané pravdě, by měl "především čelit, hodinu po dvanácté, globální vlně tsunami, jež hodlá zglajchšaltovat svět na vysoké sice úrovni, ale přece zglajchšaltovat", ptá se oprávněně K. Sýs (s. 172). Proto nehledejme obdiv k "velkému dubisku", servilní poklepávání Velkého Ruského Bratra na ramena nás "maličkých", natožpak dolarový stisk Bratra zaoceánského. Nesní se tu s otevřenýma očima o "vzájemnosti plemen a kmenů slovanských", i když tento pojem měl své historické oprávnění v době národního obrození nebo zásadního národního ohrožení (od fyzického, hrozba vyhlazení, až po totální, jednosměrnou asimilaci). Tehdy také sehrál pozitivní roli. Genocida ani exodus nejsou na pořadu dne, jsme však svědky jiného ohrožení, tedy zániku jazyka, kultury, "jinakosti". A netýká se to zdaleka jen Čechů, jakkoli Schauerovy "dvě otázky" pronásledují část české inteligenci více než třeba polskou nebo slovenskou. S hrozbou přichází dnes to, co se propaguje jako "globalizace", přesněji - její kapitalistický obsah a imperiální jevová forma, nejotřesněji reprezentovaná unifikujícím obdivem k síle, úspěšnému cynismu-byznysu, bezohlednosti, sobectví a nejen slovní agresi, v mezinárodním plánu vládou Pax Americana.
   Na globalizaci samé (inter-nacionalizaci a trans-nacionalizaci) by nebylo nic špatného, jako není nic špatného na internetu, kosmické družici či na angličtině. Krajní nedůvěru však vzbuzují ti, kteří drží v rukou moc a mají zájem ji naplno využít - ekonomickou, vojenskou, justiční, informační etc. Oprávněně píše J. Tužinský, že "civilizácia by mala akcentovať bohatstvo a individuálnosť jedinečných kultúr, ich nezameniteľnosť a (čo je podstatné) neopakovateľnosť." (s. 173).
   Podobně soudí i M. Boršč, že "svet je krásny svojou mnohotvárnosťou", že moderní společnost má smysl jen tehdy, "ak sa pripúšťa alternatívnosť myslenie, alternatívnosť možností, ak iný neznamená a priori zlý" (s. 13)
   A. Červeňák píše o relativní "neekvivalentnosti kultúr" v rovině uměleckého překladu a rovněž soudí, že čím"pestrejší bude stol ľudského ducha na hostine národov, tým bude príťažlivejší a zmysluplnejší" (s. 58)
   A že nejde jen o projekt čistě literární nebo etický, o tom svědčí příspěvky politiků (M. Čič, Š. Murín), teoretiků kultury (J. Mravík píše podnětně o dialektice kultury materiální a duchovní!), ale i články špičkových stratégů na poli public-relations, reklamní komunikace (P. Janík), formulujících zcela střízlivě a pragmaticky úkoly při vytváření taktického "imidž slovanských štátov v integračných procesoch" (slovenská inteligence si uvědomuje totéž, co část české, tedy že není možné dopustit "alternatívu, keď sa štáty dostávajú pod tlak médií reprezentujúcich ekonomické a politické záujmy domácích i zahraničných kapitálových skupín, ktoré ich vlastnia, a teda aj kontrolujú a usmerňujú" s. 95).
   Publikace se mi jeví jako seriózní základ dalších úvah a směrodatných analýz. Její význam daleko přesahuje hranice Minsku, Bratislavy a Prahy, a je proto třeba myslet i na projekty a akce budoucí. Přizvat ke spolupráci slavisty a kulturní antropology ze všech zemí, pokud sdílejí podobné obavy z vývoje civilizace "hamburgerové pop-kultury". Internacionalizovat kolektivně sdílené obavy a znepokojení. Nebát se označit viníka deformací i zločinů - nechť nese Kainovo znamení šovinismu, jež chce vpálit jiným. Nejsem si však jist, zda pojem "národní kultura", jistě nezpochybnitelný, je převoditelný na jakýsi - kulturně relevantní - genotyp a genofond národa či sumu individuální genové výbavy každého jeho příslušníka. Jazyk a jeho výrazové možnosti jsou fenomény kulturní a národně společenské povahy. Tato výhrada, jejíž nebezpečí si autoři sborníku uvědomují (proto i běloruský badatel a folklorista I. A. Čarota volí spíše hledisko semiotické, produktivnější), ovšem nikterak nesnižuje mimořádný význam publikace; její překlad by neměl chybět v knihovně žádného přemýšlivého člověka. Paradoxně - a to jako kulturní Čech musím zdůraznit - jakéhokoli původu, jedno zda Slovana, Anglosasa nebo Asiata. Její význam je totiž nad-národní, nad-slovanský, řečeno módním termínem: globální, planetární.
   Pro českou literaturu z knihy vyplyne jeden závěr - chce-li být světová a evropská, musí být v prvé řadě česká. A nebude česká, nenajdou-li její tvůrci vlastní uměleckou individualitu, identitu, styl, svébytnost.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]