MICHAL ČERNÍK
z cyklu parafrází milostné lidové poezie Není láska jako láska
Bezhraničná láska
Není není rukou
které by nehladily
A já ti přidám své ruce
aby tě ochránily
Nejsou nejsou ústa
která by nelíbala
A já ti přidám slova
aby tě kolíbala
Není není člověka
který by nemiloval
A já ti přidám lásku
abych tě v ní schoval
Není není domu
který by lásku neprožil
A ty jsi domem mým
abych v něm s tebou žil
Oheň a láska
Jako se přiloží na oheň dříví
naše láska se našimi těly živí
Jako se přiloží na oheň chrastí
naše láska se rozhoří slastí
Jako se přiloží na oheň polínka
naše láska nás hřeje jak kamínka
Jako se přiloží na oheň tma
naše láska nás beze zbytku má
Jako se přiloží na oheň slova
naše láska se do srdce schová
Jako se přiloží na oheň mlčení
brání se láska brání se loučení
Kdyby všechno štěstí
Kdyby všechny strasti
se tu sesypaly
byly by tu trosky
my z nich nepovstali
Kdyby všechny slzy
se najednou slily
bylo by tu moře
my se utopili
Kdyby všechna bolest
se tu navršila
byly by tu hory
daleko do šíra
Kdyby všechno dobro
rozevřelo kvítí
to by země byla
krásným místem k žití
Kdyby všechna radost
se tu rozletěla
tak by smutky lidem
odehnala z čela
Kdyby všechna láska
se tu rozpažila
tak by proti zlobě
v lidech pořád žila
Kdyby všechno štěstí
se tu urodilo
pak mám velké přání
aby na každého zbylo
Bez ženy
Jaký má můj život cenu
když já k němu nemám ženu
Chlapi ženské rozebrali
ve vsi zbyly jen ty starý
Jak jen mohu šťastný býti
když nemohu ženu míti
Povídám vám je to bída
když samota se mnou snídá
Povídám vám běda běda
když samota se mnou sedá
Povídám vám je to k pláči
když samota se mnou kráčí
Povídám vám je to tíha
když samota se mnou líhá
Povídám vám jsou to strasti
když samota nezná slasti
Jaký má můj život cenu
když já k němu nemám ženu
Pijácký popěvek
K čemu je mi ve vsi kostel
když já nemám svoji postel
Proč bych chodil pro útěchu
když nad hlavou nemám střechu
Jak mám chodit mezi pány
když mám život potrhaný
Jak mám chodit za děvčaty
když mám život ze záplaty
Neptejte se kde já bydlím
v hospodě mám svoji židli
Tam se líbám se svou sklínkou
když popíjím rudé vínko
Neptejte se jak se mám
když svou sklínku olíbám
Časy se mění
Nic tu není jako vloni
stará láska nezavoní
Nic tu není jako bylo
bez tebe se rozednilo
Nic tu není jako dříve
i to nebe po mně plive
Nic tu není jak před lety
ty a já jsme jiné světy
Nic tu není až na věky
ani ten dub dlouhověký
Taky ho už pokáceli
jako lásku co jsme měli
Jako lásku co jsme měli
sami jsme ji vykáceli
Hledání
Po domě chodím
sem a tam
a ty jsi všude
kam se podívám
Po cestách chodím
sem a tam
a ty jsi všude
kam se podívám
Vypustím poštolku
Poštolko leť!
Ona tě obkrouží
tam kde jsi teď
Vypustím pěšinu
však už vím kam
Ona tě dohoní
přivede k nám
Klanění
Kdo ke kvítí přivoní
tak se mu i ukloní
I já k němu přivoním
taky se mu ukloním
Ukloním se bez váhání
jak při každém milování
Zlatý prsten
Nalezla jsem zlatý prsten
za něj jsem se vdala
Nalezl mne zlatý prsten
a se mnou se oženil
Dlouhé roky se mnou žil
byla jsem mu věrnou
Ráno vstával se mnou
večer se mnou chodil spát
Já ho tolik milovala
on mi vracel jen svůj chlad
Nic jsem si s ním neužila
V lese jsem ho odložila
Hloupé děvče akorát
za prsten se může vdát
Zamilovaní
-Vzal sis moje pohlazení
Zůstaly mi dlaně
prázdné dlaně na modlení
-Vzal jsem si tvé pohlazení
Zůstaly ti dlaně
budou moje po setmění
-Vzal sis moje políbení
Zůstala mi ústa
a na nich už nic není
-Vzal jsem si tvé políbení
Zůstala ti ústa
a v nich slova k vyprávění
-Vzal sis moje srdce
Zůstalo mi tělo
nevíš jak to zabolelo
-Vzal jsem si tvé srdce
Zůstalo ti tělo
aby mě zas potěšilo
-Vzal sis moji duši
Bez života chodím doma
tebou milý tebou stonám
-Vzal jsem si tvou duši
Tobě vdechnu duši svoji
nic nás nic nás nerozdvojí
Toužení
Kdybych byl na louce
rozkvetlým kvítím
ty bys mne trhala
a já voněl bych ti
Kdybych byl potůčkem
ty by ses umyla
a já bych tě celou
pohladil má milá
Kdybych byl peřinou
ty by ses ve mně schoulila
a já bych tě do rána
zahříval má milá
Večerní rozmluva
- Kdybych byl pěšinou
nohy ti omotám
domů tě přivedu
přivedu k nám
- Kdybys byl pěšinou
řeknu jen - veď mě
abych nebloudila
nebloudila ve tmě
- Kdybych byl měsícem
dám ti svůj svit
aby ses v noci
nebála ke mně jít
- Kdybys byl měsícem
tak mi sviť na cestu
aby sis domů
přivedl nevěstu
VÁCLAV HONS
Je kosa
Nikdo nelže
ale přesto se pravdu
nedovíš
Jenom závěrečná kosa
to květinám dopoví
Stáří
Užívám si možná
posledních
meditačních hodin
Možná že se mi
ty myšlenky
na věčnosti hodí
Mládí
Říkalo se
ty seš vůl jak anděl
Ale já
nikdy nevěděl
ke které patřím bandě
Kpt. nájezdník
Vyrabovat českou krajinu
a pak vzít nohy
na ramena
Pod prchajícím
pytlem zlaťáků
zraněná země dlouze sténá
Velký šéf MHD
Bere nehorázně měsíčně
téměř půl mega
Ale přestárlým důchodcům
by rád finančně
mandle zvedal
Den po dni
lidumilně řve
na celý podnik
Jen ať platí
jinak bude málo
na naše těžce zasloužené
manažerské platy
Bolest
Nebeští volové
jsou poháněni dlouhým bičem
Ale jsem to já
kdo po jeho dopadu
musí křičet
A ta brázda
stejně zůstává
až do další smrti
schizofrenně prázdná
Boj o mléko
Krávy nedojí
jsou zapojeny
ve čtvrtém odboji
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)