Zásadním zamyšlením s názvem Slovanská vzájemnost a co dál (Haló noviny z 23. srpna 2010) odpovídá František Truxa, člen Společnosti přátel Lužice, na často se vyskytující povzdechy A to jsme Slované?, v horším případě na znevažování otázky Co dál? v duchu diskusí na téma Slovanství – záleží na něm? Žije, žije duch slovanský? (viz pořad Agora Central Europe na veletrhu Svět knihy 2005). Studenti, zejména ale studentky tu vynikly málem apoteózou lásky k slovanské kultuře – slovanství je jim prý povzbuzením jako zdroj svébytnosti. Povzbuzením sebevědomí může být i upřímný, byť jistě také utilitární zájem o studium českého jazyka, kultury, dějin atd. u 179 účastníků 54. běhu Letní školy slovanských studií z 34 států na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obdobně na dalších čtyřech univerzitách v ČR – léto 2010. Slovany lze kvantifikovat podle komputerové databanky zemí, takže např. k 16 Rusům z Ruska lze připočítat další ze sloupce Německo atd., zastoupeno bylo také Polsko – 8, Bulharsko – 3, Slovensko – 2 a Slovinsko – 1 (stav se každoročně mění). Bylo sympatické, jak v diskusích dávají najevo vřelý vztah k českému sebevědomí jako k rozumnému protipólu českého sebeznehodnocování či dokonce sebemrskačství.
   Sebevědomí vztahuji na celou slovanskost a na přirozenou vzájemnost danou geneticky příbuzností jazyků. Co dál? Opírat se o fakta, ale nepovyšovat se. Bránit Evropu neexistující bez Slovanů, bez Ruska. Nenechat se zahnat do kouta. Zkrátka neztrácet glanc. Trpělivě pěstovat organizovanost, propagaci úspěchů navzdory soudobé klipové (elektronické) kultuře, vyžívající se v co nejrychlejších manipulacích se stále dokonalejšími přístroji nabízejícími v překotném tempu střídání náhodných, letmých, povrchních vjemů. Ideální naproti tomu je ukázněná soustředěnost, zklidnění např. při četbě výsostných hodnot, to jest poezie. Kvalitní setkávání se slovanstvím nabízejí různé folklorní festivaly, avšak často nabízejí i přehnaný rámus, drahou parádu, ždímání sponzorů...
   Doslova jedničkové sebevědomí zanechalo setkání u příležitosti udílení poct bulharskému básníkovi a znamenitému překladateli české poezie do bulharštiny Vatjo Rakovskému u příležitosti jeho osmdesátin a souběžně u příležitosti sedmdesátin Ivana Dorovského jako překladateli výboru veršů V. Rakovského Chci ti něco říci, světe! (nakladateství Albert, Brno 2005) v přeplněném sále Národní knihovny v Klementinu (23. listopad 2005). To byl vskutku velkolepý akt slovanské vzájemnosti – Vajto Rakovskému byla udělena resortní medaile Ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury (zprávu přinesl měsíčník Slovanská vzájemnost a občasník Slovanský jih). S lítostí doplňuji, že bulharský básník V. Rakovski (1925-2008) zemřel dříve, než by osobně mohl zhodnocovat motivující vyznamenání z české strany. Včetně odezvy svého díla v době Československa českými překlady ve čtyřech antologiích (1957, 1974, 1983, 1984), naposledy ve zmíněném výboru Chci ti něco říci, světe! (2005) a také v největším výboru překladů I. Dorovského Lyrická setkání (nakladatelství Tribun EU, Brno 2010).
   Abecedně řazené medailonky z pera polyglota, básníka a překladatele Ivana Dorovského v této objemné knize o 412 stranách seznamují čtenáře s životem a dílem 112 autorů jihoslovanské poezie, slovenské a ruské a 21 autorů z ostatní evropské a světové poezie, většinou méně známých nebo zcela neznámých (rozsah hesel ani počet zařazených básní neoznačuje význam básnického tvůrce). V úvodu Viktor Kudělka popularizuje kromě jiného také organizovanost, koncepčnost a kontinuálnost v práci Společnosti přátel jižních Slovanů, časopisu Slovanský jih a Knihovničky SPJS, jehož 31. svazek – Lyrická setkání – byl vydán za počest pětasedmdesátin Ivana Dorovského. O kontinuálnosti jeho slovanství svědčí například fakt z jeho učňovského dorosteneckého věku v Československu, kde se po tříletém pobytu a zvládání češtiny už pokoušel se svým přítelem přeložit do »své« makedonštiny Fučíkovu Reportáž psanou na oprátce.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)