Olga Plchová mladší, studentka z Brna, učí se anglicky a holandsky a v češtině a angličtině již také píše básně. Zajímají ji také historické dokumenty, hlavně o II. světové válce, a dobré knihy, z autorů pak konkrétně E. M. Remarque a Franz Kafka.
Hoře z břehů vylité
Jak má být s lidmi a nebýt sám
Jak neplakat a vesel být vždyť podle nich přeci smát se má
Má čekat co karty na světlo mu vyloží
Cítí že dříve se na tomto světě usouží
Ulehnout na zem schoulit se a spát
Temnotou se přikrýt už nikdy nemuset vstát
Nemuset se trápit nenávidět a milovat
Jak slunce zapadnout za obzor
Vždyť k čemu by tu existovat měl takovýto špatný a nehodný tvor
Odpustit všem aby i oni odpustili jemu
Všechno co způsobil každou jeho jednotlivou osobní vinu
On stále hledá a nenachází
A chladno je chladno že u srdce z toho až zamrazí
Okolo spousta ohňů je však všechny jen pálí a žádný nehřeje
A on jenom přemýšlí kam se poděje
Když okolo vysokých zdí stráž co hlídá jej rozestavěná je
Kam svoje smutné nitro ukrýt komu na dlaň jej vyložit
Ach komu komu jen moci tolik uvěřit
Pod čí ochranou se před světem skrýt
Před kým odhodit tu ošklivou masku a aspoň jedenkrát nebát se sám sebou být
Co však se zlými ohni které v jeho nitru samotném planou a jako by nebylo možno je uhasit
Co s nimi udělat jak jen lepším být
Jak život správně žít a v duši mít pro druhé - přátele či nepřátele- mír a klid
Není však začátek tou největší možnou chybou
A konec opačný tou jedinou správnou cestou
Světlo oslepuje a temnota objímá
A najednou je pryč ta ledová krajina
Krajina zaplavená sněhem a ledem
Kde už jeho srdce tlouci nedovede
Přemýšlí jak to jen dokázat jak zas čistý být
Jak z bláta vstát tu vlastní špínu smýt
Už Romeo chtěl zavřít oči a spát
Proč je tak snadné nenávidět a těžké milovat
Co má udělat aby zas čestným byl
Aby pod dalším náporem zla zase oči nesklopil
Jak smát se a přitom neplakat
Jak naučit se dávat a nechtít jenom druhým brát
Jak hlavu splést a mozek oklamat
Jak snést krutou pravdu a přestat sám sobě už lhát
Co s tím udělat snad opít se vínem
Zabrání to soudci aby vyřkl ten ortel: „On je vinen“
Chtěl by zakrýt se pláštíkem noci temné
Aby bylo najednou vše tak jednoduché a vzdálené
Chtěl by jen objetí upřímné v někom spočinout
V někom kdo provede ho oslepujícím světlem i hrůznou tmou
Chtěl by podat ruku a spojit duše
Co však počít si když láska bolí jak střep vystřelený z kuše
Kdo po tváři pohladí když všude okolo jen kamenná samota zeje
Když mrazem blízek smrti kdo zachrání ho a zahřeje
Kdo ztuhlé tělo zvedne a ke slunci přinese je
Kdo vdechne život a přinese kus své vlastní dobroty a naděje
Přijde někdo takový nebo trápení sněhová závěj zakryje
Dýchá ještě? Žije nebo nežije?
A kdo?
No přece ta naděje...
I WANNA
I wanna lay down on your chest and listen how your heart beats
I wanna to get kisses from your sweetest lips
I wanna hold you hand
when all world comes to an End
I have so many words I'd like to say to you
But I am not sure if I should to do
I am little bit afraid
If I'll do it and you will say it was my biggest mistake
I dont want to recognize it even to myself
That I need you and that is why I am so afraid
I need to hold your hand
I wanna be with you on a lonely island
I wanna lying with you under the sun
I wanna tell you that you are the only one
I wanna be with you and undressed
I wanna be with you with no stress
I wanna be …
Chtěla bych
Chtěla bych ležet na tvé hrudi a poslouchat tlukot tvého srdce
Chtěla bych, abys mě líbal na moje líce
Chtěla bych držet tvoji ruku ve své
Když to vypadá, že svět k samému Konci spěje
Je toho tolik, co bych ti chtěla říct
Jenom nevím, jak a jestli (vůbec) mám začít
Mám trochu obavu
Že když to udělám, udělám svoji největší chybu
Téměř ani sama sobě to nechci přiznat
Že tě potřebuji, a to je to, čeho se začínám bát
Chci tě mít blízko při sobě
Chci s tebou být na opuštěném ostrově
Chci s tebou ležet na slunci
A chci ti říct, že ty jsi ten jediný, koho chci
Chtěla bych s tebou být a bez šatů
Chtěla bych s tebou být a bez strachů
Chtěla bych …
