OBRYS kmen
Číslo 2
Internetová příloha
1.prosince 2001
PÍSEŇ O RŮŽI TEMNĚ RUDÉ
Marie Veselá

Vyznávám se...

Vyznávám se
v čase
kdy objímá nás
vůně šeříku
že s láskou a díky
myslím na vás
co jste nedožili
není třeba
pomníku.

Srdce matek
přibíjejí na kříž
všude stejně.

Nedokončená je zatím
věta
nedokončená
jak Ludwig van Beethoven
i proto
s nadějí a vírou
myslím na vás
konečné slovo bude mít
jedině tato zem.

(Píseň o růži temně rudé)


Vzpomínka na pětačtyřicátý

Osamělá flétna
zpívá
v jitřním lese
vítr hledá v korunách
ale akord
neozve se.
Rozžaly kaštany
rozžaly svíce
za mrtvé
dávno dozněla
ozvěna
těžkých děl
o bolesti
tvé jméno je nekonečno
ó bolesti
kdyby tak šeřík nevoněl.
Kdo mým dětem
podal blín
kdo zahlušit
chce pravdu
a táhne
jako morný
stín
touto zemí
tímto jarem?
Zas mají břízky
zas mají dívčí pel
ó lásko
tvé jméno je nekonečno
ó lásko
kdyby tak šeřík
nevoněl.

(Píseň o růži temně rudé)


Zrání

Noc co noc
padají jablka
v našem sadě
kde končí věčnost
zrání
kde končí čas
kdy končí čas
kdy jsou plody zralé
na trhání.

Každá noc přidá
trpkou kapku
do poháru
každá noc sčítá
neúprosně
léta zmaru
i šťastná
vinobraní.

Duní jablka nocí
v našem sadě
i když pravda a čest
putují
světelnými roky
čas čas
zrání se blíží
rozhodnými kroky.

(Píseň o růži temně rudé)


Píseň o růži temně rudé

Byl tu čas
rudých růží
mnozí ho žili
jiné jen míjel.
Byl tu čas
bojů a nadějí
- mnozí ho žili -
co děd zaséval
otec už sklízel.
Byl tu čas
mnozí ho žili
slepí a hluší
lhostejní
k druhým
a s pýchou
v duši.
Zpívám píseň
o růži rudé
o růži, co vykvetla
z této země
o růži, co vykvetla
a zbarvila se
temně.
Zpívám píseň
o růži temně rudé
zpívám ji
pro syny
ta píseň
věčně žít bude
dotkne se oblohy
plné hvězd
dítěti ukáže cestu
bez velkých
okázalých gest
jak pták fénix
vstane z popela
a v písni miliónů
rozžhaví se
do běla.

(Píseň o růži temně rudé)

Růžový sad
(Lidice 1992)

Samet růží
perlí se rosa
láska tu
chodila
bosá
a zranila se
o trny.

Víra mě nezradila
čisté mám ruce
a svoje sny
naděje -
ta tu vždycky byla
červánky rudnou
po krvi.

Každé poupě
každý závit
ji v sobě
tajně chová
a rudá růže
ta jediná
je sametová.

(Píseň o růži temně rudé)


Rozrazil
(Veronica officinalis)

Nejmenší
z nejmenších
maličký
bratr
z Asisi
díval se
modrým očkem
na mě
a pomalu
zkrotil
mé srdce
a slíbil mi
vykoupení.
Po roce
strání tou
šla jsem
zase
a bratříček
nebyl
k nalezení.

(Herbář 1)


Divizna
(Verbascum thapsiforme)

Nikdy bych nevěřila,
že je možné
dotknout se hvězd
a zároveň
tak vroucně
přilnout
k zemi.
Komu a kterým
dopřáno jest
být
vyvolenými
těmi.
Vysoko nést hlavu
a plnými doušky
pít slunce
a z té výše
divit se
kráse světa
pokorně, den co den
a být jím stále
okouzlen -
to je krásnější
úděl lidí
a všech
divizen.

(Herbář 1)


Zvonek lesní
(Campanulla)

Jsi má křtitelnice
plná vody živé
   má campanella
mia bella
jsi má kouzelnice
jsi vůně
božího těla
jsi nejčistší
píseň
co mne
rozechvěla
a zajala mne
a nechala mne
   utonout.

(Herbář 1)


Rulík zlomocný
(Atropa belladona)

Na horské pasece
zmije ztratila korunku
v místech, kde slunce
třikrát žehnalo zemi
a přesto není požehnaná
mezi všemi -
Atropa belladona.

Chraň bůh hochu
mine-li tě láska
a zlomí-li tě vášeň -
uštkne tě
ta krutá kráska.

Princezna z rodu Borghiů
obléká fialový háv
v dusném lese
zlomená pyšná
jako páv
Atropa belladona.

Chraň bůh hochu
kdo tě polituje
ta vůně vypije ti duši -
jenom jednou -
princezna se pomiluje.

(Herbář 1)

   Marie Veselá

   Narozena 12.3.1947 v Třebíči. Po studiích v Jihlavě odchází do Brna, kde trvale žije. Pracuje jako zdravotní sestra.
   V roce 1993 vydává za podpory Nadace Josefa Hybeše sbírku »Herbář«. Sbírka je naplněna jemnou lyrikou čerpající svou inspiraci z květin a přírody, je podbarvená citovým vztahem k dětství a rodnému kraji. Ilustrace jsou dílem Marie Veselé - Vrbové (autorčiny dcery).
   V roce 1995 následuje sbírka vydaná vlastním nákladem »Píseň o růži temně rudé«, v níž převažují verše vypovídající o autorčině životní filozofii a názorové orientaci, verše se sociální tématikou.

   Některé texty byly zhudebněny skladatelem Vl. Kozderkou.
   M. Veselá příležitostně publikuje v tisku, je členkou Unie českých spisovatelů a Výboru národní kultury. V současné době dokončuje třetí básnickou sbírku věnovanou vzpomínkám a městu Brnu.

Redakce: Michal Polický, Michael Doubek (obrys-kmen@volny.cz)
optimalizováno pro Internet Explorer 4.x, rozlišení 800x600