AFORISMY A PARADOXY
Ivan Fontana

Ten, kdo za sebou pálí mosty, měl by si nad každým brodem uvědomit, s jakou marnivostí si počíná.

Dobrý komik má na svědomí mnoho životů. Máme snad oplakávat ty, co umřeli smíchy?

Láska cítí nedostatky, ale nepřikládá jim žádnou váhu.

Nejvíce dá budoucnosti ten, kdo neokrádá přítomnost.

Škola je jako řeka: zdá se mocná, ale do moře přispívá jen po kapkách.

Člověk se má v životě otáčet. Nikoli však zády k rozumu.

Pramen je místo, kde podzemní voda ztrácí své inkognito.

Jen vítr dokáže z barokních oblakú nadělat modernu.

Není století, aby se v něčem krutě nemýlilo a není generace, aby neopakovala chyby té předchozí.

Základní kameny jsou kapitány architektury - opouštějí stavby jako poslední.

Má život vůbec nějaký smysl? Ano, pokud se Vám tuto otázku podaří předat dál.

Láska pro uchování života ztratila význam, ale určitě přežije jako romantický relikt.

Cesta pravdy je samá křižovatka - nedivme se, že ten, kdo jí prošel byl ukřižován.

Lidé překrucují slova, doba - významy.

Každá doba má svůj ohňostroj - vždycky někde něco vybouchne nebo se někdo pěkně vybarví.

Ve víně naleznete vždy více pravdy než ducha.

Dítě, což cítí každá matka, je zprvu andělem, ale jak mu rostou křídla, začne se matka bát a přizná mu jeho lidskou podobu.

Čára za minulostí: pohádková obruč, která v reálném čase stejně vždycky praskne.

Zázrak je když kámen, který vám připoutali k tělu udělá žabku.

Nikoli pravda, ale trpělivost vítězí.

Světlo pravdy je přímočaré. Proto na světě zbývá tolik temných míst.

Zralá demokracie musí mít dost privilegií pro všechny.

Ani život v pravdě nevylučuje umírání ve lži.

Ruka ruku myje - v přítmí talárů a paruk.

Rozdíl slov a činů? A co když jsou činy nulové a slova prázdná?

Je lidský jazyk také jednou z lopatek božích mlýnů?

Svoboda myšlení je svazována řetězy akademických cen a hodností.

Nové předsudky vytlačují staré, ale jen do postranních ulic.

Pravdy na světě není zase tak mnoho - spíše půjde o to, umět se o ní rozdělit.

   Ivan Fontana

   55 let, člen Unie českých spisovatelů. Poprvé publikoval v roce 1989 knihu "Kostky ledu" (Středočeské nakladatelství a knihkupectví). Dále "Lidské stíny aneb malé studie charakterů" a "Klobouk myšlenek". V květnu 2002 vyjde v nakladateslví Arista jeho sbírka "Bonmoty a posměšky".

Návrat
na hlavní stránku