JAK LIŠKA NAPÁLILA MEDVÍDKY

Napsal: Jiří Žáček
Ilustrace: Lucie Dvořáková

V jednom lese žila máma medvědice s dvěma medvíďaty.
Medvídkové skotačili, rošťačili, honili se po lese. A při tom skotačení objevili lesní cestu, která vede rovnou k městu. Jel tudy zrovna sedlák na trh.
    Žene koně, zvedá bič:
    "Vijé, ať jsem z lesa pryč!"
Vůz poskakoval po kamení a vtom se to stalo.
    Bochník sýra spadl z vozu,
    skutálel se do úvozu.
Když vůz odjel, běželi se medvídkové podívat, co to je.
    Jeden zírá, druhý zírá:
    "To je přece bochník sýra!"
    "To je vůně, čmuchy čmuch,
    voní líp než letní vzduch!"
    "Dřív než ten sýr s chutí sníme,
    pěkně si ho rozdělíme!"
Rozlomili bochník sýra, ale spokojeni nejsou.
    Jeden vrčí, druhý ječí:
    "Tenhle kus je o kus větší!"
Ještě že kolem běží kmotra liška. Poprosili ji: "Kmotro liško, rozděl nám ten bochník sýra! Spravedlivě, jen to zkus - ať má každý stejný kus!"
Liška řekla: "Pročpak ne? Jestli je to vaše vůle, ukousnu si z větší půle."
Ukousla si z větší půle, ale medvídkové ještě nejsou spokojeni.
    Jeden vrčí, druhý ječí:
    "Tamten kus je o kus větší!"
Liška si ukousla z druhé půle, ale medvídkové vrtí hlavou.
    Jeden vrčí, druhý ječí:
    "Tenhle kus je o kus větší!"
Z jedné půle, z druhé půle, pěkně kousek po kousku ukusuje kmotra liška, netřeba jí ubrousku.
Až z toho sýra nezbylo vůbec nic.
Poměla se liščí tlama - bochník sýra snědla sama.
Liška se zasmála:
    "Už je konec dělení,
    medvídkové střelení!"
Mávla ohonem a byla pryč.
Teprve teď medvídkové poznali, že je liška napálila.
Ale co měli dělat? Sami přece chtěli, aby liška kousala.
A že měli velký hlad, udělali čelem vzad.
Utíkali domů k mámě, najedli se a šli spát.
Stulili se u mámy - pohádka je za námi.

Návrat
na hlavní stránku