V zářijovém (9.) čísle Věstníku židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku Roš chodeš publikoval Jiří Brabec glosu (anoncovanou jako "recenze") o druhém svazku slovníkového projektu Literatura s hvězdou Davidovou. Na jeden z glosátorových postřehů, že se někteří autoři hesel snaží "rehabilitovat režimní literaturu sedmdesátých a osmdesátých let", již reagoval ve 40. čísle Obrysu-Kmene Karel Eufrat. S polemikou se v Roš chodeš přihlásily i Jana Švábová a Alena Volková; dostaly odpověď (datovanou 17. 10. 2002), že jejich příspěvky budou publikovány, avšak ve zkrácené podobě (max. rozsah 388 slov), neboť "nemůže být reakce na nějaké text delší než text samotný". Obě autorky tedy své příspěvky zkrátily, poslaly do redakce - a ejhle, zkrácená podoba sice v prosincovém čísle vyšla, ale s kuriózním dovětkem J. Brabce, podle něhož "hlavní autor (sic!) pan Mikulášek se z jedněch témat, která dříve horlivě pěstoval, vrhl nyní za pomoci spolupracovníků do oblasti, která si zaslouží více úcty a etické čistoty. (sic!!) Což jsou jiná pojmenování pro odbornou způsobilost. (sic!!!)"
   Domníváme se, že IGNORANCE a AROGANCE, provázející aktivistickou i odbornou činnost "univ. doc." J. Brabce od stalinistických počátků až po mstivou antikomunistickou publicistiku doby revolverové a restaurační, je opravdu mimořádná a neměla by být přehlížena se zdůvodněním, že ji nelze brát vážně. Ostatně o "odborné způsobilosti" J. Brabce svědčí fakt, že se zasloužil o nucený odchod mj. jednoho z nejvýznamnějších českých literárních historiků M. Blahynky z katedry české literatury FFUK, že jeho vlastní odborná práce je krajně tendenční, donekonečna variující schéma o totalitě a "boji" literatury s ní, a že nemá ani tolik "etické čistoty", aby ve své studii Antisemitská literatura v době nacistické okupace (kterou prosincový Věstník ŽNO publikoval, podtrhuje snad Brabcovu "odbornou způsobilost"), připomněl vědeckou práci svých předchůdců, mj. i jedinou existující knižní monografii na téma antisemitismu v české literatuře 19. a 20. století, publikovanou před dvěma lety. Její autor ovšem kdysi cosi "pěstoval", aby se potom jinam "vrhl", jak se šarmem sobě vlastním píše Jiří Brabec, dinosaurus bohemistiky děsivé, až praská lebeční skelet.
   Domníváme se, že čtenář má právo na plné znění polemických ohlasů autorek druhého svazku Literatury s hvězdou Davidovou. Svazku, jenž u nás někomu tuze a tuze vadí, zvláště dogmatikům všeho zabarvení a restauračním kádrům, kteří se pasovali na neomylné elitní vědce, obezdili se tituly a korporativními funkcemi, ale z jejich úst a per vane puch nacistické okupace, K. Rélinka a Jožo Kudly.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]