Každý člověk hledá své lidi. Přeji vám, abyste se vzájemně nacházeli.
Na papír si píšu poznámky, které po mně nikdo nepřečte. Ale to, co chci sdělit, je srozumitelné. Přeji vám, ať je vždycky srozumitelné to, co chcete sdělit vy.
Přeji vám, abyste se uměli radovat z nejprostších věcí, protože jsou nejkrásnější.
Dej bože, ať jsi to raději ty, kdo vládne nám, než ti, kteří nás chtějí ovládnout, a ať jsme to nakonec my, kteří vládneme jen sobě a dokážeme to!
Ať ve vás nevyhasne touha zamávat vlakům, které projíždějí kolem, zamávat tažným ptákům, kteří odlétají na jih, otočit se a zamávat do okna domu každé ráno, když odcházíte do práce.
Ať se nestydíte za to, že vás ještě něco dojímá, ale varujte se těch, které už nedojímá nic.
Přeji vám, abyste nepodlehli tomu, co vás hrbí, ale v sobě našli to, co vás napřimuje.
Ach tolikrát, tolikrát vás lidé zklamali, a přesto vám přeji, abyste nezatratili víru v člověka.
Přeji vám, aby ve vás vždycky zůstal prostor pro skřivana, který vzlétne a zazpívá, pro růži, ke které někdo přivoní, pro oblázek, z kterého se vyklube laskavé slovo.
Dávno jste se vyrovnali s tím, že jste odsouzeni k životu. Ať je to váš nejdelší a nejkrásnější trest.
Léta vás pomuchlala, plevel se ve vás rozrůstá a už i ta obloha vám zestárla. Přeji vám, aby vás nepotkalo nic horšího.
Máte štěstí. Přežili jste všechny války, které se kdy na světě odehrály a za nikoho jste nemuseli krvácet a umírat. Přeji vám, abyste dál měli takové štěstí.
Pohřběte prošlé pravdy a k novým se ubírejte třeba celá staletí.
Tento svět je nejkrutějším dramatem, nejsilnější epikou a nejkrásnější básní. Přeji vám, abyste světu právě tak rozuměli.
Nebude svobodný ten, který má v povaze slouhovství, žije z cizího myšlení, vyžaduje vůdce a klaní se modlám. Přeji vám, abyste svobodni byli.
Přeji vám, abyste si nenechali vzít to, na co máte práva, a pokud si práva vzít necháte, bude to i vaše vina. Stanete se druhořadí.
Přeji vám, abyste uměli překročit minulost, ale nezříkali se jí, abyste uměli přijmout přítomnost, ale nenechali se jí ovládnout, abyste žili pro čas budoucí, i když už nemusí být váš.
Přeji vám, abyste svůj dnešek neopírali o vzpomínky na minulost, ale o zkušenosti zrozené z minulosti.
Nikomu nevnucujte svou tvář. Nikomu nepřikazujte svou pravdu. Nikoho neokrádejte o zítřek. V hlavě přechovávejte vlastní názory. Odmítejte životní filozofii průměru, napodobování a pohodlného žití. Přeju vám, abyste si byli vědomi všech následků a byli za ně odpovědni.
Přeji vám: popřete v sobě vše, čím se nad jiné povyšujete. Vyplevelte v sobě vše, co z nesmiřitelnosti vyrostlo. Posilujte v sobě vše, co vás i v prohře napřimuje. Shromažďujte v sobě vše, co můžete darovat. Odmykejte v sobě vše, co vás učiní otevřeným. Zapalujte v sobě vše, co vás rozjasňuje. Vyburcujte v sobě vše, co proměňuje sen ve skutečnost a dělá svět přijatelným.
Slova neváží nic, ale jak těžkým jsou břemenem, když vyjadřují pravdu. Přeji vám, abyste taková slova měli sílu vyslechnout, unést i sílu říci.
Usmívejte se, prosím, pokud možno co nejčastěji. Ať to vypadá, že máte dobrou náladu a jste šťastni. Přeji vám, ať je to pravda.
Svět se dělí na bohaté a chudé, na pány a kmány, na ty lepší a na ty zbídačelé a ponížené. Tak to bylo odedávna a tak to ještě nějakou dobu bude. Přeji vám svět lidí.
Tisíce let se rodily epochy z nadějí a nádherných myšlenek, a pak se zase hroutily na řetězovou reakci chyb a omylů. I naše epocha skončila tak, jak skončila. Přeji vám, abyste se zbavili svých letitých a už nepotřebných zvyklostí a svět vás adoptoval i s vašimi starými chybami a vy adoptovali zase jej i s jeho novými omyly.
V zimě vyjde občas i slunce. Je malé jak tenisák, trošičku hřeje a jen krátce svítí. Přeji vám, abyste se o to víc z něj těšili.
Přeji vám, abyste vždycky zvažovali, co musíte obětovat, když přijmete něčí přízeň.
Přeji vám, abyste bydleli v bytě, odkud vás nikdo nevyhání, žili v rodné zemi, která vám patří a vládli vám politici, kteří vás potřebují.
Nejlepší je být po celý život mladý, zdravý a bohatý. A pokud se vám to nedaří, pak vám přeji, abyste se smířili i se stářím a s nemocemi. Dá to sice námahu, ale nic jiného vám nezbývá.
Máte-li dneska narozeniny, pak vám přeji zdraví, štěstí, spokojenost a dlouhá léta. A pokud narozeniny nemáte, tak vám vše přeji i tak.
Ať do vašich slov padají semínka myšlenek, uchytí se a vzklíčí. Ať z nich nevyroste plevel!
Kdy se člověk stává skutečně dospělým? Když se začne o někoho bát? Když se mu život stane imperativem odpovědností a povinností? Když rozumu svěří vládu nad sebou a kontrolu citu? Když vyčlení zlo jako to, proti čemu je třeba vzdorovat? Když si uvědomí život jako největší dar a nejvyšší hodnotu všeho? Nejspíš je projevem toho všeho, jakýmsi zakotveným součtem mravních hodnot. Ale nejvíce ze všeho je projevem vědomí vlastní důstojnosti, kterou od nás nikdo nežádá, avšak my ji musíme požadovat od sebe. Přeji vám právě takovou dospělost.
Mluvíte a píšete, a to znamená, že vypouštíte na svobodu slova. Ať jsou to slova, za která se později nemusíte stydět. Která nemusíte odvolávat nebo zapírat. Ať jsou to slova, která se nebojí. Ať jsou to slova, kterým věříte. Ať vám sama otvírají ústa a přesně zasáhnou. Ať patří všem.
Přeji vám, abyste zůstali věrni sobě. Pak musíte i přijmout, že to je vždycky proti někomu.
Všechno, co v životě poprvé prožíváte, patří k nejsilnějším zážitkům. To krásné i to špatné. Přeji vám, byste na to špatné nikdy nezapomněli a na to dobré rádi vzpomínali.
Přeji vám, abyste si vždycky byli jisti, že vám nikdo nezakáže pláč, nikdo neporučí smích, nikdo nepřikáže, co máte milovat, nikdo vám nezakáže, v co věříte, nikdo nevyplení vaše sny, nikdo neuvězní vaše myšlení.
Nikoho neznásilňujete, nikoho nepřepadáváte, nikoho netlučete, nikoho neurážíte, nikoho neohrožujete, a přesto jste nebezpečné individuum. Na všechno máte vlastní názory. Přeji vám, abyste je měli dál.
Celé roky hledáte lásku, kde se dá, a netušíte ani, že je schoulená v koutku vašeho srdce. Přeji vám, abyste ji našli.
Kolik lidí nenachází svou zemi. Kolik lidí nenachází svůj domov. Kolik lidí nenachází své nejbližší. Přeji vám, aby vás to nikdy nepotkalo.
Ať jste to i vy, kdo máte klíček k lidským srdcím, když jsou zamknutá.
Přeji vám, abyste ze sebe shodili uniformu doby. S překvapením zjistíte, že nejste nazí ani bezbranní, ale pouze pravdivější o mnohá poznání.
Když se vás někdo zeptá, jak se máte, odpovídejte třeba takto: Děkuji, mám se stále rád. Stal jsem se svým nejlepším přítelem. Nebo: Děkuji, už jsem si zvykl a nechci se to teď odnaučovat. Nebo: Děkuji, mají mě i jiní, ale snažím se něco uchránit i pro sebe. Nebo: Děkuji, stále nekradu. Přeji vám, abyste nikdy neskuhrali na svůj úděl.
Jak nádherné je mít svobodu, když jste bohatí. Přeji vám, abyste byli stejně tak svobodní, i když bohatí nejste.
Kdejaká lež si stále vyhlíží své lidi. Přeji vám, abyste jí nepatřili. Abyste v sobě navzájem nenašli zalíbení.
Přiložte si ke spánku ukazováček jako revolver a stiskněte. Rána se neozve. Vida, jak je to snadné dál zůstat na živu. Přeji vám to!
Život se ptá, je třeba odpovídat. Ať vy jste tou odpovědí!
Přeji vám, abyste dozráli k moudrosti, protože jste porozuměli sobě i jiným. Abyste se stali mocnými, protože umíte přemoci sebe a přesvědčit jiné. Abyste byli bohatí, protože k bohatství vám stačí jen to, co skutečně potřebujete.
Lidstvo se nikdy nedobere ke společné pravdě a stále bude balancovat mezi pravdou vítězů a pravdou poražených, mezi pravdou bohatých a pravdou chudých, mezi pravdou doby a pravdou dějin, mezi pravdou rozumu a pravdou citu, mezi pravdou účelu a pravdou poznání. Přeji vám, abyste se kvůli dočasné snadnosti bytí nezřekli pravdy vůbec jako přežitku.
Ujišťuji vás, že vám nesplním žádné přání. Nevyslyším vaše tajné modlitby. Všechno, co si přejete, si musíte splnit sami. Mnohem hůř jsou na tom ti, kteří si již nic nepřejí.
Přeji vám, ať se nenecháte spoutat strachem ostatních, ale stanete se jejich odvahou.
Léta usilujete být šťastní. Možná i šťastní jste, ale dosud nevíte, že štěstí se nemusí podobat jásotu. Nečekejte už nic krásnějšího a jen si úzkostlivě střezte, aby slza nezabila radost.
Stačí pár slov, která vás vyruší k činu. Stačí pár slov, která ve vás probudí lásku, radost či naději. Stačí pár slov, skrze něž vám kdosi podá svou ruku. Věci malé narůstají do velikosti a náhle zaclánějí svět vesmírných rozměrů rozměrem lidským. A já si jen toužebně přeji málo, jehož prostor lze učinit bezpečně obyvatelným a laskavým k žití. Tolik přeji i vám.
Došli jsme k velkému poznání, které je pro mnohé trpce vykoupené. Uvědomujeme si, že toho člověk k důstojnému životu potřebuje poměrně málo, ale že i to málo se mnohým nedostává. Přeji vám, aby vám to málo bylo vždycky dostupné.
Ať se vám mír stane stejně tak samozřejmým a tichým společníkem jako vy, když se ráno probouzíte.
Každý z nás svádí zápas o postoj ke světu. Přeji vám, ať nejdříve přemůžete jediného člověka - sebe.
Tolik miliard lidí je na zemi a nikomu přesto nepřipadá, že je na světě jaksi navíc. Přeji vám, abyste dokázali, že tu opravdu navíc nejste.
Přeji vám lásku silnou proti všemu, co vás rozdvojuje, proti všemu, co vás odcizuje, proti všemu, co úzkou mezírku uprostřed manželských postelí mezi vámi rozevírá v propast.
Přeji vám, abyste věděli, co je pravda z toho, co říkáte, a co je pravda z toho, co říkají jiní. A ze všech slov to je právě ona, která vám zbyde.
Přeji vám, abyste to byli vy, koho jste nalezli a pochopili.
Přeji vám, abyste nedávali naději zlu, že vás přemůže, malomyslnosti, že vás zbaví víry, a lžím, že jim uvěříte.
Přeji vám obyčejný život, a přeji vám, abyste ho považovali za nejkrásnější, protože nic v něm není tragédií, neštěstím a starosti nemají sílu vás zdolat.
Přeji vám, abyste každý den měli chleba k namazání a lásku, která neokorala.
Ctíte-li svobodu, ať za ni nemusíte umírat. Věříte-li v ideály, ať za ně nemusíte umírat. Ať nemusíte umírat ani za vlast, pokud v ni věříte a milujete ji. Přeji vám, abyste pro ně žili.
Ach tolikrát, tolikrát vás lidé zklamali, a přesto vám přeji, abyste nezatratili víru v člověka.
Přeji vám, abyste pocítili bolest, kterou jste způsobili druhým.
Přeji vám, abyste dokončili svůj celoživotní zápas, v němž neprohrajete sebe.
Můžete být chytří, bohatí, úspěšní, a šťastnější nebudete. Přeji vám, abyste nenechali osiřet tu lidskou bytost v sobě.
Ruce, které rozpažujete, ať vám nezdřevění v kříž. Hlas, který jste propůjčili jásotu, ať se nezřítí k zemi. Anděl, kterého jste vydechli, ať vás nezahubí. Nebe, které v sobě nosíte, ať se vám nepromění v propast.
Přeji vám, abyste se dovedli zbavit vlastních bludů a přeludů, které zatemňovaly váš mozek, abyste se nasytili zázraků, které se neděly, abyste se přestali klanět modlám a vůdcům, které vás stejně zklamali, abyste vystřízlivěli z iluzí, které ztrouchnivěly, abyste se osvobodili z ideologie, která vám diktovala, a konečně jste vládu nad sebou předali vlastnímu rozumu. To bude vaše vítězství.
Stále se ptáte po smyslu života? Říkám vám, život nemá smysl, pokud vy mu jej nadáte, a to vám přeji.
Odkudkoliv se vracíte, ať se vracíte domů. Ať je vám domov tím středem světa, od něhož měříte každou dálku a snění.
Přeji vám, abyste celý život snili a snít nepřestali. Toužili a toužit nepřestali. Milovali a milovat nepřestali. A láska ať je vám tím nádherným, byť dočasným vítězstvím proti přesile smrti. Ať ji prožíváte s takovou vroucností, jako byste byli jedinými na tomto světě, kteří mají takovou výsadu.
Jen si vyhlížejte na nebi svou hvězdu a šeptejte si: Sviť, má hvězdo, a mému životu dej svůj jas! Přeji vám, abyste onen jas svému životu uměli dát jenom vy.
Přeji vám, abyste nebyli vyškrtáni jen proto, že myslíte jinak než ostatní.
Přeji vám, abyste unesli své prohry, své pravdy a své bolesti.
Přeji vám, aby nikdo za vás nemusel nést kříž vašich tragických omylů.
Přeji vám, abyste neobrostli vlastním trním.
Život vám udělil slovo. Přeji vám, aby bylo srozumitelné a pravdivé a od nikoho jste si ho nenechali umlčet.
Trvá dlouho, než se z vás na povrch prodere pravda. Přeji vám, aby vám rozpárala ústa. Přeji vám, abyste ji ozvučeli.
Přeji vám, abyste zradili svou malost, porazili svou zbabělost, vyhladověli svou nesmiřitelnost, nechali vykrvácet své zlo, nenakazili se chamtivostí jiných a ve své povaze nechovali krysu.
Udělte odvahu vašemu rozumu, svobodu vašim slovům, troufalost vašim snům. Ať se tak stane!
Přeji vám, abyste nechtěli obývat vichry. Zůstává po nich to, co nezničily, a bezvětří je jejich smrt.
Přeji vám, abyste si v každé době a v každém věku umíněně říkali: ještě něco nádherného mě potká, něco zázračného.
Přeji vám obyčejný život, a přeji vám, abyste ho považovali za nejkrásnější, protože nic v něm není tragédií, neštěstím a starosti nemají sílu vás zdolat.
Přeji vám, abyste žili prostě a považovali to za štěstí, abyste žili šťastně a považovali to za zázrak.
Autor: Michal Černík
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |