Slavenka Draguličová ve své knize Nikdo nebyl při tom - Válečné zločiny na Balkáně před soudem, která vyšla německy ve Vídni, se snaží v několika portrétech zodpovědět, jak se některé popisované osoby staly válečnými zločinci. Tisíce z nich věřily, že to, co činí, je spravedlivé.
   V kapitole Boží trest se autorka snaží vylíčit tragický osud dcery šéfa armády bosenských Srbů Ratka Mladiče. Jeho dcera Ana, studentka medicíny v Bělehradě, si před zkouškou vzala život. Podle jedné verze kvůli obviněním jejího otce. Tak se život Ratka Mladiče - po sebevraždě dcery - z klasického srbského mýtu přeměnil v klasickou řeckou tragédii.
   Slavenka Draguličová žila za vlády chorvatského autokrata Franja Tudžmana ve Vídni a Stockholmu. Svoji knihu začala vraždou patřící k chorvatským válečným zločincům. Z pomsty za výpověď o likvidaci srbských obyvatel města Gospiče byl chorvatský účastník války Milan Levan před čtyřmi roky zabit při atentátu. Domy Srbů v Gospiči byly za války vypleněny. Ale v Gospiči ví každý o každém, z kterého vypleněného domu má koberec, chladničku či televizor. Přesto v Gospiči vládne »spiknutí mlčenlivosti«.
   Na konci svého díla autorka uvádí absurditu: obžalovaní v Haagu z obou bývalých nepřátelských táborů žijí nyní svorně ve vězení mezinárodního tribunálu a v pohodě hrají karty.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]