Velmi často se objevuje v novinách inzerát, že někdo koupí obrazy polského malíře Wlastimila Hofmana. Pravděpodobně jde o sběratele, který je odborník. Je ale současně smutné, že Prokop Toman, autor Nového slovníku československých výtvarných umělců (Praha 2000) si nedal víc práce, aby heslo HOFMAN, WLASTIMIL, nar. 27. 4. 1881, doplnil. Končí lapidárně: …Od počátku světové války r. 1939 není o něm zpráv.
   Opak je pravdou. Právě v 2. světové válce hvězda česko-polského malíře a jeho vzácné manželky Ady, zářila nejjasněji. Již dávno o něm měla být napsána monografie.
   Wlastimil Hofman se narodil v Praze, v česko-polské rodině. Od dětství žil s rodiči v Krakově. Otec měl v krakovské Sukenici malý krámek a prodával broušené české drahé kameny, dříve se užívalo označení polodrahokamy, z Podkrkonoší.
   Vystudoval malířskou akademii v Krakově a v letech 1899-1901 se zdokonalil na pařížské Ecole des Beaux Arts pod vedením profesora J. L. Geroma (1824–1904). Za čas dosáhl mistrovství, každoročně vystavoval ve Vídni, Praze a v Polsku. Navázal přátelství s dekadentním básníkem a prozaikem Jiřím Karáskem ze Lvovic (1871-1951). Do Krakova se vrátil v roce 1920.
   Wlastimil Hofman svůj vztah k rodné zemi plně obnovil v roce 1939. Československý konzulát a dům manželů Hofmanových v Krakově se staly opěrnými body československé emigrace v Polsku. V Krakově se začala formovat československá vojenská skupina. Konzul Vladimír Znojemský a jeho zástupce dr. Vladimír Henzl neuposlechli výzvy ministra Chvalkovského, odmítli kapitulovat a dali konzulát k dispozici odboji. Vedení vojenské skupiny převzal v červnu 1939 podplukovník Ludvík Svoboda. Manželé Hofmanovi poskytli československému odboji velkou materiální i duchovní podporu. Ve prospěch Čechoslováků intervenovali u polských vojenských i vládních činitelů, protože vztahy mezi Československem a Polskem nebyly před 2. světovou válkou na dobré úrovni. Tehdy již osmapadesátiletý W. Hofman se také přihlásil do vojenské skupiny.
   Ve své knize Cestami života Ludvík Svoboda na manžele Hofmanovy, „vzácně obětavé lidi“, vřele vzpomíná. Když se legion loučil s Polskem a ustupoval na východ, Wlastimil Hofman vyslovil neochvějnou naději v lepší budoucnost Slovanů a víru, že dojde k novému Grunwaldu a Hitlerovo Německo bude poraženo.
   Manželé Hofmanovi prožili spolu se skupinou československých běženců všechny trampoty. V různých táborech Hofman portrétoval vojáky. Ludvík Svoboda si svůj obrázek od Mistra Hofmana umístil na první stranu válečného deníku. Některé portréty vojáků dokonce nahrazují fotografie, které se nedochovaly. Dlouho W. Hofman odolával, když se měl od jednotky odloučit. Manželé odmítali i velkorysé nabídky sovětské vlády. Teprve v polovině roku 1940 emigrovali přes Moskvu a Istanbul do Palestiny. Vezli s sebou i poselství Ludvíka Svobody pro jeho přítele Karla Klapálka.
   Z doby Mistrovi emigrace se zachovalo i množství pláten a básnická sbírka. V roce 1946 se manželé Hofmanovi vrátili zpět do Polska a nový domov našli na severní straně Krkonoš ve Sklářské Porembě. Bohužel, poslední Mistrova výstava malířských děl v Praze se konala na jaře 1947.
   Manželé Hofmanovi i po válce navštěvovali Československo, léčili se v Mariánských Lázních a udržovali vztahy s rodinou Ludvíka Svobody. Mistr portrétoval řadu československých osobností. Vedle Františka Halase i Marii Pujmanovou, F. X. Šaldu, Karla Čapka a mnoho dalších.
   V roce 1957 navštívil Mistra Hofmana ředitel vrchlabského muzea Vladimír Flégl. Z vily manželů Hofmanových byl krásný výhled na severní hradbu Krkonoš. Mistr prý řekl: „Tam po hřebenech vede polsko-československá hranice. Hranice, která nás nedělí - ale spojuje!“
   Za zásluhy o rozvoj československo-polského přátelství a o československý protifašistický odboj udělila vláda Československé republiky Wlastimilu Hofmanovi v roce 1948 Řád Bílého lva a v roce 1969 řád Rudé hvězdy.
   Wlastimil Hofman zemřel v roce 1970 ve věku 89 let. Jeho umělecký odkaz patří oběma zemím, Polsku i Československu. Pokud opět bude vydán slovník výtvarných umělců, nebude od věci slovníkové heslo W. Hofmana doplnit: „V roce 1939 měl velké zásluhy o vznik československé vojenské skupiny v Polsku a byl nositelem vysokých vojenských řádů.“



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)