16. 1. 2006 - pětašedesátiny Marie Zábranské

   Po vyklizení ateliéru Zábranských z domu na Masarykově nábřeží 10 v Praze 2 se z následné reportáže Adié, ateliére! (Haló noviny, 30. září 2005) stal dokumentární hit! Malířka nedbá, že zveřejňování jejích aktivit v levicovém tisku jí nemusí být u nedemokratů ku prospěchu. Avšak má cit pro naplňování myšlenky T. G. Masaryka, že i demokracie má svou eleganci, že ve shodě s J. A. Komenským vše má mít řád. Nelíbí se jí neřád, například diskriminace jednotlivců na základě nesmyslného lustračního zákona, který do demokratické společnosti nepatří. Neboť »demokracie není hrubostí a vulgárností, ale žádá obcovací formy prosté a přirozené; ty se vyvíjejí jen tam, kde jsou lidé k sobě upřímní a kde jsou svobodni« (T. G. M.). »Upřímnosti« a »svobody« si užila coby občanská podmnožina našeho státu při pátrání po gobelínových Revolučních tradicích našeho lidu! A hle, monumentální dílo Adolfa Zábranského bylo »zničehonic« rozprodáno v aukci a může klidně fungovat v nějakém recesním happeningu jako sousto pro nevzdělance. Dočasný klid garantoval M. Zábranské článek O výprodeji umění minulé éry na internetu (Haló noviny, 1. prosince 2005), obratem zaslaný Ministerstvu kultury jako příloha k žádosti o písemné vysvětlení legislativních pravomocí při předávání této původně státní zakázky kamkoli, kromě využití možnosti bezúplatného převodu do státní instituce. Zbývá - jakkoli demokraticky - i nadále vyjadřovat protest!
   V České republice má svobodný přístup k eleganci a k penězům na ateliéry jen někdo a tak M. Zábranská tentokrát v bytovém krcálku a výhledem do dvora, jenž je »pod obraz«, vytvořila další umělecké dílo na téma VÍNO. Tak dnes vznikají dárky pro Galerii Znovín Znojmo, předávané vinařům na prosincovém setkání s umělci. Jako sklad výtvarných děl slouží u Zábranské standardní vestavěné skříně všelijak vybourané a upravené. V listopadu se sem po půl roce vrátil z Českého centra v Moskvě soubor exponátů z výstavy Adolf Zábranský dětem. Výstava se konala v Českém centru při Velvyslanectví ČR v Moskvě od květnového Svátku slovanského písemnictví a kultury do 24. června 2005 a z iniciativy Konzulátu ČR v Sankt-Petěrburgu a místní sekce IBBY Russia v Puškinově ústřední městské dětské knihovně od 15. září do 15. října 2005. Vzhledem k volnému přístupu do knihovny bylo toto umístění ideální. Do Prahy se vše - včetně doprovodných obrazů Pohádkové motivy M. Zábranské - vrátilo v pořádku. Navíc dokumenty o ohlasu výstavy v knihovnách, ve školách všech typů včetně uměleckých a pedagogických, fotografie, články v novinách Pjať uglov, Admiraltejskij vestnik, v časopisu Oranževoje solnce a Murzilka. Českému centru v Moskvě je třeba veřejně poděkovat za vstřícné jednání při e-mailovém iniciování výstavy, za její realizaci, propagaci a garantování všech přesunů.
   Organizátoři výstavy v Moskvě a v Petrohradu se patrně nejvýrazněji zasloužili o bezkonkurenční akci k dvoustému světovému výročí pohádkáře H. Ch. Andersena představením světově uznávaného ilustrátorského díla našeho Adolfa Zábranského, oceněného - spolu s nakladatelstvím Albatros - Zlatou medailí H. Ch. Andersena za knihu Zlatá brána otevřená, v níž se snoubí mistrovská kresba s poezií lidových popěvků, říkanek a hádanek. Za unikátní možnost seznámit se s »dobrym mirom« (»mir« zde ve významu svět) české knižní ilustrace poděkovali kurátorce Marii Zábranské v Moskvě i v Petrohradu. Známý petrohradský malíř a ilustrátor Michail Byčkov vyprávěl při zahájení výstavy v Petrohradě o vynikajících českých umělcích - ilustrátorech a vyjádřil naději, že úroveň knižní grafiky bude i v budoucnu stejně vysoká. Organizátorům výstavy poděkoval »za možnost seznámit se s kresbami Adolfa Zábranského, které mohou sloužit výrazným příkladem a poučením pro mladou generaci ilustrátorů«. Pozoruhodná byla při tomto zahájení slavnostnost atmosféry, například česká polka v provedení žáků choreografického studia Kolombino, přednes vlastní básně Nezabyvajemaja Praga válečným veteránem Nikolajem Maznjakem, který osvobozoval Prahu, výstavu navštívil dvakrát a Českému centru věnoval pozoruhodný záznam svých dojmů o výstavě, o prospektu s charakteristikou tvorby A. Zábranského atd. Velmi pečlivě bylo připraveno vystoupení konzulky ČR paní Ivetty Chmielové-Dalajkové, která hosty seznámila s dílem Zábranského včetně legendárních monumentálních sgrafit pro Ledeburskou zahradu a Hrzánský palác v Praze (jako by sgrafita byla dnes oficiálně ctěna, jako by dosud existovala). V Moskvě tuto slavnostnost kompenzovalo vystoupení Mgr. Kateřiny Novotné, tehdejší vedoucí Českého centra, Marie Zábranské a moje, i přítomnost ženy velvyslance ČR, přátel, umělců, novinářů. Oživení vzájemných česko-ruských vztahů na kulturním poli prakticky »zdola« s trvalým zájmem sleduje Velvyslanectví Ruské federace v ČR.
   Z celkové pozitivní odezvy výstavy Adolf Zábranský dětem vznikl záměr vytvořit česko-ruskou verzi Zábranského knihy Zlatá brána otevřená v českém nakladatelství...
   K poděkování Marii Zábranské patří i repríza výstavy ve spolupracujícím Ruském středisku vědy a kultury pod patronací Výboru národní kultury. V plánu akcí krásné střediskové galerie je výstava plánována na duben 2006. Předpokládá se souběžné vystavení kartónu A. Zábranského Na paměť osvobození - kresba úhlem (1955) pro sgrafito v Ledeburské zahradě. Naštěstí existuje kartón tohoto úchvatného díla, v němž autor v lyrickém písňovém a tanečním projevu vyjádřil rytmus bojů za svobodu od mytických dob do současnosti v máji 1945 - spolu s rudoarmějcem.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]