Nejsem překvapen, že jsme od ekonomického úpadku, jenž začal koncem roku 2007, nezaslechli ani zmínku o postavě Charlese Dickense, panu Merdlem.
Pan Merdle je nesmírně bohatý a vlivný bankéř v románu Malá Doritka. Kniha napsaná v létech 1855-57 vycházela původně na pokračování, předtím, než byla vydána jako kompletní román. Američané čekávali na nové kapitoly v přístavu před odplutím přívozu. Okouzleně sledovali, zda Amy Dorritová přežije své útrapy. Zdá se, že tu a tam si někdo z nás připomíná, jak děsivě předvídavý román to byl.
Pan Merdle je obklopován právníky, vojenskými figurkami i muži víry, aby financoval jejich projekty. Jeho manželka, kterou Dickens nazývá „poprsí“ (orig. „the bosom“; pozn. překl.), předvádí na tomto anatomickém jevišti svoji obrovskou kolekci diamantů. Jeho banka je všude tam, kde chce někdo investovat. Je obdařený důvěrou ve všechny druhy plánů i téměř nadpřirozenou mocí v oblasti vydělávání peněz. Ale běda, je to podvodník. Spojen s mnohými londýnskými penězi, spáchá sebevraždu v lázních. Mnohé britské elity a hlavní postavy románu jsou zanechány v úpadku. Je každým coulem fiktivní verzí Bernieho Madoffa 19. století (B. Madoff, bývalý burzovní makléř a poradce, po celá desetiletí pro mnohé ikona WALL STREETU, finanční vizionář. Dnes sedí ve vazební věznici a čeká na soud za zpronevěru téměř 65 miliard dolarů, což je v přepočtu přibližně 1,3 bilionu korun; pozn. překl.).
Když jsem v 60. létech šel na univerzitu, každý čtvrtý student tam studoval humanitní vědy. To je základ liberálního vzdělání. Dnes je tomu tak jen u každého šestnáctého. Poslední studie obléhaných kateder angličtiny a dějin ukazují, že rodiče nejsou ochotni financovat vzdělání svých dětí v předmětech, které nepřinášejí významnou finanční návratnost. Teď se mnohem víc studentů specializuje na obchod. Děti rodičů z období Velké krize dychtily po vzdělání v předmětech vzešlých z úřednických zaměstnání a montážních linek. Chtěly předměty, jež se zabývaly vojensko-průmyslovým komplexem podpírajícím studenou válku, která přinášela možnost termojaderné smrti.
60. léta přinesla etnická studia, ženská studia, mikrodějiny, zájem o lidovou a původní hudbu, případně obnovený zájem o antickou kulturu, jídlo, pití, náboženství a filozofii.
Ale jako špatná epizoda ze seriálu Rodinná pouta byl pro studenty 80. let novým vzorem Alex P. Keaton, mladý republikánský velikán obchodu a ekonomiky. Zajímalo ho vydělávání peněz, svobodný trh a deregulace.
V pozoruhodné kapitoly Malé Doritky popisuje Dickens šíření nenasytnosti jako nemoc, mor, postupně zasahující dokonce i ty, kdo jsou skeptičtí, ale jsou nervózní, aby nepropásli možnost zisku.
Možná kdyby Američané (jen Američané?; pozn. překl.) byli obeznámení s literaturou, dějinami, etikou a vírou (jinou než oheň a síru dštící baptismus), nebyly by u nich na prvním místě ideály okamžitého zisku a sobectví. Musíme vidět peněžní hodnotu ve studiu umění, poezie, hudby a duchovna. Potřebujeme větší, obsáhlejší náhled na život, jenž pojme naše děti i jejich děti i další po mnoho generací.
The Truthout, USA
Přeložil VLADIMÍR SEDLÁČEK
Autor: MICHAEL HITTLEMAN
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |