JAROSLAV VÁŇA
Jak se žije českému spisovateli v Evropské unii?
O svátečních dnech u mne seděl přítel, lékař a probíral se blahopřáním, která jsem si vyměnil s nejbližšími literárními přáteli... Karel Sýs, Milan Blahynka...
"Poslechni," ozval se naivně po chvíli čtení, "proč o tobě a o tvém díle nenapíše ten slavný a literáty uctívaný Milan Blahynka, když už se s ním znáš a jste z jednoho moravského kraje? Můj syn, zaměstnaný v olomoucké vědecké knihovně, tvrdí, že tam často vysedává a studuje. Všechna tvá díla tam jsou, tak o nich musí něco vědět."
"Četl jsi jeho přání pozorně?" ptám se ho.
Pokud nebude přímo skvělý
(jak bychom chtěli)
ať se dá aspoň snést
Tvůj
rok dva tisíce
šest
A k tomu patří, že mýlit se,
errare humanum est.
Mnohé je nejisté, nepolapitelné, lidsky se to dá opravdu snést, ale v literatuře - tam je to pokořující. Na to za mne odpověděl Milan Blahynka.
"A ještě něco. Informuj se, jak moc je Milan Blahynka populární a uctívaný literární pravicí. Pak pochopíš, proč nepíše o všem, co by si přál.
Tak se žije českému literárnímu vědci i levicovému spisovateli v Evropské unii."
Svému příteli jsem půjčil publikaci Jiným hlasem - soubor projevů z konference Česká literatura v Evropské unii. Stačilo to.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)