VÁCLAV JUMR

Euro kocovina
Kocovina dělá divy
každý po ní vystřízliví
České snění
že se budeme mít skvěle
v kocovinu brzy změní
české platy, euro ceny
A pak tíseň každodenní
zplodí pozdní poučení
Novodobí pábitelé
dostali nás - do Bruselu (tam taky)


David a Goliášové
Prak prý potřebuje spravit
novodobý český David
Že prý ho i ve snu straší
panevropští Goliáši


Průser
Schyluje se k průseru
nebudeme tlustí
Holub bude v Bruselu
vrabec v naší hrsti


Inzerát
Hledám si výdělek o školních prázdninách
umyji nádobí, vyperu, utřu prach
přiložím pod kotel Za chleba, za vodu
Jan Ámos Komenský, učitel národů


Výprodej
Vyprodali republiku
prodávali za babku
změnili nás v okamžiku
v restauraci U lapků

Tepny, kosti, svaly v těle
Čechy krásné, Čechy mé
kdo jsou vaši majitelé
sami dobře nevíme

Mohou prodat, uličníci
každý na to nadává
ještě orloj na radnici
a svatého Václava


Motto
Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky
Letos vodník velmi málo šije
Prý ho tlačí boty z Itálie



MIROSLAV KANTEK

Snad

Snad ti přesto mohu psát
i když ani na sůl mi už dneska vlastně
příliš nezbylo
a do okna mi něčí kruté dítě granát hodilo
a na podlaze zbořil se
můj z písku vystavěný hrad

Snad ti přesto mohu psát
i když venku popraskalo i na led zmrzlé náledí
a když už nikdo nikoho
si v jeho smutku nehledí
a každý už si zvykl cizí slova pouze nazírat

Snad ti přesto mohu psát
i když už ani já
si svůj vlastní pozdrav příliš nevěřím
a všechny moje předcházející jistoty
poletují jako pápěří
a jediná jistota, která ještě zbyla mi, je
možnost pomalounku umírat

Snad ti přesto mohu psát
i když všechny spěšné vlaky dávno roha vzaly mi
i když do schodů se plazím s měchy
značně dýchavičnými
a trochejdaktyl přestává být
můj ironický kamarád

Snad ti přesto mohu psát
i když dávno zbytečné je hledat
čtyřlístky pro štěstí
a když i ta poslední z mých byvších
horce sexuálních neřestí
dneska chladem smrskla se
jak na vychladlé plotně plát

Snad ti ještě přesto mohu psát
i když moje udice se ve smuteční vrbě zasekla
a šťáva z prasklé sklenice na koberec vytekla
a času mám už pramálo na milosrdný reparát

Snad ti přesto všechno pořád ještě mohu psát
i když v mém zrcadle Quasimodů pětapadesát
potměšile tlemí se
i když co včera jinak bylo vyjeveno
dneska jinak jeví se
a černé vrány krákorají můj traeurmarš na římse...

...snad ti přesto všechno
pořád ještě mám co psát!...

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]