Nakladatelství OREGO spolu s redakcí ostravské Naší pravdy vydalo v roce 2001 u příležitosti sta let od narození Jana Švermy útlou knížku Jana Hrobaře TAJNĚ PŘES BALKÁN. Už z titulu lze soudit, že publikace si nečiní nárok nahrazovat biografii se vší vědeckou výbavou. Autor vybral jednu epizodu ze života Jana Švermy, což stačilo k zaujatému čtení, které poutavě informuje a provokuje k přemýšlení.
   Jan Hrobař si nevybral své téma jen proto, aby tak říkajíc publicisticky "přispěl" k výročí narození impozantní, zajímavé postavy strany a levicového hnutí. Přesvědčivě dokládá, jak válka změnila karty i pro stranické vedoucí představitele. Občan Jan Šverma, rodák z Mnichova Hradiště, patřil k vedení strany, ve třicátých letech vedl Rudé právo a na počátku války byl stranou poslán do Francie, aby se ujal vedení odboje našich emigrantů levicového smýšlení. Jenže v situaci, kdy odcházel, už nebylo možné pohodlně cestovat linkou Praha - Norimberk - Paříž. Šverma absolvuje dramatickou ilegální (či poloilegální?) cestu, kterou autor ve své knížce pozorně sleduje s reportérskou erudicí, s řadou invenčních postřehů i dedukcí odvozených úvah. Jan Hrobař navštívil i žijící svědky, sehnal původní fotografie, autentické zápisy a výpovědi.
   Méně znalého čtenáře zaujme na nejčastěji přetiskované fotografii Jana Švermy, že jeho milá, meditativně urovnaná tvář byla pohledem důvěry a životní samozřejmosti. Málokoho napadne, že tento jemný, až lyrizovaně představovaný muž byl neobyčejně vzdělaný, invenční i při rozvaze svých kroků a přitom in natura žil celé úseky svého života nadmíru dobrodružně. Cesta do Francie, a to cesta ilegální oklikou, jeho práce v městě nad Seinou, jeho podobně dobrodružný návrat z Francie do Moskvy vrcholí vysazením v horách za Slovenského národního povstání a tragickou, byť příznačnou smrtí vyčerpáním. Ano, toto putování křížem krážem Evropou, obětavost a často více než stísněné podmínky, náročná práce spojená s nebezpečím dobrodružného poslání a počínání - to všechno vyčerpávalo. Hrobařova kniha některé z těchto potíží plasticky ukazuje. Ale především dokládá se sugestivní přesvědčivostí, jak Šverma v Jugoslávii navazoval vztahy mezi lidmi. Přátelství s akademikem Ribarem je toho důkazem, ale stejně tak silně působil na lidi prosté, bez akademických titulů.
   Pomník Jana Švermy byl nedávno diletantskou zvůlí několika radních odstraněn. Nicméně Šverma Mnichova Hradiště, redakce Rudého práva, ilegálních cest a slovenských hor postavil v nás "pomník kovu trvalejší". Pracoval nějaký čas v redakci Rudého práva také s Juliem Fučíkem. Povahou a zejména psychologickou reagencí se v lecčems lišili. Ale navždy je spojila myšlenka bojového svazku, antifašismus, který žádný z těch dvou nezradil. Hrobařova knížka je také reprodukcí cesty za paprskem světla v říši tmy. Také proto má svůj dnešní náboj aktuality.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)