Když jsem před časem osobně a veřejně vyzval vojenského historika, předsedu Klubu autorů literatury faktu, člena Obce spisovatelů, dr. plk. Karla Richtera, aby navrhl členům klubu společné odsouzení agrese USA proti Iráku, nikdy mi neodpověděl. Když jsem se nedočkal, oznámil jsem mu, že z takového klubu navždycky vystupuji.
   Namísto odpovědi jsem se z řádek jeho knih postupně dozvídal zásadní přehodnocení jeho někdejšího hodnocení role 1. československého armádního sboru, zejména jeho velitele, armádního generála Ludvíka Svobody.
   Richter, jak známo, se aktivně spolupodílel na tvorbě Svobodových memoárů. Teď si nasypal a sype popel na hlavu, aniž to má zapotřebí. V některých svých posledních knihách již nevystupuje jako historik, ale téměř jako přímý účastník osvobozovacích bojů. Ale to je konečně jenom jeho věc a také jeho problém.
   Spíše mi dnes leží v hlavě a v hrdle znovu Irák! Když jsem si v časném ránu poslechl nespícího zahraničně politického komentátora Jana Petránka, který svádí současnou neutěšenou finanční situaci USA na nepromyšlené akce v Iráku, napadlo mě, že se nakonec dočkám potvrzení svých dávných názorů, z nichž jsem dodneška nic neslevil. Kroky USA na Balkáně, v Afghánistánu a také v Iráku budou jednou označeny za činy nejhrubší agrese a zločiny proti lidskosti! Jenom mrtvých bude na obou stranách v "zájmu demokracie a boje proti terorismu" přibývat. Věřím, že se tak stane již v přestupném roce 2006!
   Nebo se mýlím?
   Jak se pak budou chovat čeští věrozvěstové?



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)