Neal Cassady, Jack Kerouac, Allen Ginsberg, William Burroughs a další legendární postavy americké beat genaration ožívají na jevišti Dejvického divadla ve hře Karla Františka Tománka KFT/SENDVIČE REALITY.
   Prostorem pro jejich naléhavé debaty, ale zejména pro jejich hektické žití naplněné trvalým alkoholovým a drogovým opojením, sexuálními, převážně promiskuitními vztahy napříč pohlavími, potácením se v krizích poháněných deziluzí a neustálým znovunalézáním identity, tímto prostorem je strohý interiér - částečně obývák, ložnice, částečně kuchyň (autorem scény je Martin Chocholoušek). Místností se v rychlém sledu valí výjevy ze samostatných i sdílených osudů protagonistů, tento průchozí interiér nikdy nemůže vytvořit iluzi domova, bezpečí, je naopak symbolem neukotvenosti beatniků, jejich života "na cestě". Je přirozeně prostorem nejen pro hodnotnější vztahy hrdinů a jejich šarvátky, ale i místem, kde se vyjevují důsledky alkoholismu a experimentování s drogami v podobě nejrůznějších vizí, iluzorních představ, halucinací, často jen obtížně odlišitelných od výjevů reálných. Režisér Miroslav Krobot však toto napětí mezi naturalistickou přímočarostí a romantickou neurčitostí vynalézavě krotí komickými a groteskními prvky, jejichž odlehčujícím efektem zároveň vytváří spojnici mezi beatnickou realitou před půlstoletím a současností.
   Herecký soubor Dejvického divadla (zvláště David Novotný jako Neal, Ivan Trojan coby William nebo Jaroslav Plesl v roli Allena, ale i Klára Melíšková či Tatiana Vilhelmová, představující Carolyn a Ann), doplněný hosty, předvádí své hrdiny bez psychologismu, který by hru mohl vyhnat až k expresivní křeči, ale s věcnou výstižností, odvíjenou od naléhavosti konkrétních pocitů a prožitků.
   Divák však nutně dospěje k úvahám, zda tvůrci přišli s pravdivým obrazem protagonistů beat generation, zda je může zcela uchopit jen nepřikrášlené zpřítomnění reálií z jejich životů. A jestli vůbec může být pravdivý takový obraz, který výrazně přehlíží společenský kontext generačního snažení, beatniky jednoznačně vyjádřený odpor k americkému establishmentu, jejich negativní vnímání dehumanizačních a odcizujících aspektů tehdejšího kapitalismu. Avšak hlavně tu je a dosud žije jejich dílo, nepochybná součást každého životopisu; je zřejmé, že bez vědomí syntézy nelze žádného z hrdinů vnímat jako celistvou a pravdivou osobnost.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]