Pod názvem Almanach brněnských členů Unie českých spisovatelů uspořádal a "vlastním nákladem" vydal Alois Reich útlou knížku, jejíž význam podstatně přesahuje hranice svépomocně vydávané literatury (publikace má ISBN, nejde tedy o "čistý" samizdat). Jako motto je uveden úryvek z eseje nedávno zesnulého Jiřího Jobánka, podle něhož "restituce, kapitalismus bez hranic a přívlastků" zakládají stav, jenž "periodicky vedl k válkám, chaosu a neslýchané nerovnosti", a "člověk přece musí mít páteř a vizi, kterou neobrátí naruby ani křivda, ani prospěch". Je zvoleno správně, neboť literární příspěvky moravských spisovatelů rozhodně nepřitakávají "hodnotám" okázale vystavovaným elitami (?) dneška. Naopak, kdyby byla kniha distribuována, kdyby se o ní vědělo jako o některých jiných, ovšem dotovaných, inzerovaných a honorovaných, uvědomili by si mnozí čtenáři, jak tito brněnští autoři dokázali emotivně a obrazně vyjádřit právě jejich zkušenost, jejich prožitky a kritické postoje vůči ekonomické a ideologické cenzuře, ospravedlňování násilí a válek ve jménu "ochrany národní bezpečnosti", diktatuře bohatých, děsivé chudobě ducha, zatlačování do bezvýznamnosti, lži, všeobecné merkantilizaci, devastaci životního prostředí, vyprazdňování hodnot humanity, demokracie, lidských a sociálních práv.
Antologii - dle mého soudu - umělecky dominují básně Ivany Blahutové, jedné z nejtalentovanějších a nejvšestrannějších soudobých spisovatelek, prozaičky, básnířky, esejistky, kritičky, ale také ilustrátorky. Jistě by byly ozdobou jakékoli seriózní a nesegregační antologie české literatury dneška. Blahutová, patrně inspirována moderní ruskou a sovětskou poezií, spojuje lyriku intimní s dramatickou literární a životní situací, konfesi s osvobodivou katarzí, což je jisté novum v její poezii, která doposud více mrazila, drtila, její radikální skepse nenechávala sebemenší naději.
Milým překvapením jsou pro mne verše Marie Veselé, které přesvědčivěji a osobitěji navazují na folklórní moravskou lyriky (Malému děvčátku, Babiččina píseň), než tomu bylo v předešlých sbírkách, ale dokáží evokovat i motiviku starozákonní (Literát na prahu milénia, Příběh jedné noci), vtisknout jí nový, symbolický aktualizující přesah, který nelze ztotožnit s emblémy, které zaplevelily naši SMS-kulturu.
Rovněž zdařilá báseň Michala Polického Komu voní šeříky prozrazuje, že tradice pohádková, baladická a písňová mohou být slovesně produktivní, nechybí-li úcta k žánru (ne falešná pieta!), jež se nedají znásilnit proklamacemi a tezemi, byť pravdivými. To si uvědomuje i Miroslav Orava v souvislosti s moravskou lidovou písní, kterou tematizuje a současně zpřítomňuje romantickou epickou konfesí, postupy volného verše (O písni).
Do antologie dále přispěli svými verši, překlady nebo povídkami Jiří Jobánek, Jarmila Bednaříková, Michael Doubek, Svatopluk Kopeček, Bohumír Pospíšil; ilustroval ji Gustav Zlatý.
Satiru zastupuje jen povídka Aloise Reicha (Facka v pravou chvíli), próza matějkovsky zemitá, tematizující některé postupy i u nás dobře známé propagandy (zvláště tzv. televizního zpravodajství), např. ospravedlňující státní terorismus a válečné hrůzy hrozbou "mezinárodního terorismu". Jistě přínosné téma, satirická nadsázka a modelovost však nesvědčí logice příběhu, z něhož poučení nevyplývá, ale je něj vnášeno prvoplánově.
Antologii uzavírají příspěvky Štěpána Vlašína, a to jednak medailony dvou čáslavských rodáků, kteří splynuli s literárním a uměleckým Brnem, tedy Jiřího Mahena a Rudolfa Těsnohlídka, a recenze na knižní studii Bořivoje Čelovského Konec českého tisku? varující před "germanizací" českých novin.
Reichovi patří velký dík, že publikaci kvalitně uspořádal, vydal a tak znovu prokázal, že Unie českých spisovatelů, ač ostudně bez jakýchkoli finančních prostředků a materiálního zázemí, představuje jednu z mála alternativ literatury prezentované v dotovaných periodikách, všemožně medializované a místy až zoficiálněné. Současně naznačuje i podoby fenoménu moravské literatury jako literatury svébytné, a přitom více než organicky spjaté s českou, případně československou (česko-slovenskou) slovesnou tvorbou.
Autor: amk
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)