POEZIE

29. ledna se Jiří Stano, satirik a publicista, člen Unie českých spisovatelů, dožívá 85 let. Srdečně mu blahopřejeme!

JIŘÍ STANO

Dokázali, že to dokázali

Dvacet roků lstivá slova,
lživé větičky.
Obratně však mění taktiku –
ordinují všem úsporné balíčky,
aby sami byli v balíku.

Boj demokratů s korupcí
Kdy bude korupce odbyta?
Až se zruší všechna koryta.
Zatím se však veřejně i potají,
jen prasata u nich střídají.

Dinosauři a volby
Moc je nemoc mamlasů.
Skopeš-li je z Parnasu
derou se zpět jako lítí,
i s odřenou řití.

Zemský ráj to napohled
Číše hořkosti je dopita,
o svůj další osud se jen třesem.
Celá zem se stala velkým lesem,
v němž za každým stromem číhá bandita.

Česká „krize“
Že byla ta naše země dojná kráva
nutno přiznat, moji milí.
Zřejmě se tak nutně stává:
Padla na dno, když ji vydojili.

Nebát se a nekrást
Starý slogan Masaryka,
je to dnes jen žvást.
Nové heslo má teď republika:
„Jen se nebát krást!“

Sobě k narozeninám
Nemám zřejmě vyhnutí:
zřekl jsem se stárnutí,
abych na života souvrati,
já stařec a umíněný snílek,
dočkal se alespoň jedné z chvilek,
až se radost znovu navrátí.




PF ´11
VLADIMÍR STIBOR

Jeřabiny tu dorůstají
k měsíčním člunům;
plazí se podél cest,
mihne se tu
jezdec na večerním koni.

Nakonec zestárnou jak podkovy;
odlamují se z nich
plátky mědi,
hřebíky bez hlaviček,
dopisy zalepené polibky
i voskem divokých včel.

Pro jedny oči
padající k nohám.

PF 2011
ALOIS TYBRYCH

Tahám vzpomínky
na zašlé roky v životě
Topím se v žlutém podzimu
a listí padá ve štěstí i v nicotě

Mnoho lidí rádo by
čas zastavilo Bělí vlasy
vysušuje tělo do nádoby
ke kladení věnců s klasy

A svět se pořád točí
vesmír ten dobrý bůh na lidský úděl
nestvořil zeměkouli oči
Holé podzimní větve se modlí leč anděl
nerozumí
nerozumí člověku
nerozumí člověku ani člověk
nerozumí člověku ani Bůh zla
co se u nás usídlí s novým rokem

Bože dobra co vám všem přát
Lidi – podejte si ruce

PF 2011
ALOIS MARHOUL

Tak jsme v tom roce kdy máme krizi
A taky dluhy Někteří (i já!) deprese
Ježíši pomoz! Vždyť Tys měl vizi
A věděl jsi - - Pověz nám Co člověk unese?

Tak jsme v tom roce kdy máme štěstí
Internet Burzy Podvody Všechno globální
Ježíši pomoz! Nebo dej pěstí!
Jsme ještě lidi? Řekni Jsme ještě normální?

Já to nevím - -

ICQ
Sněží a sněží, jakoby
personál v nebi čistil stoly
a likvidoval zásoby
do nichž se dali sněžní moli

Taky tam myjí nádobí
a leští kola dějin
tak jako všude v období
šéfových narozenin

Bohužel dole to znát není
pořád se tady čerti žení
a občas se i poperou
A když píšeme supliku
pomoz nám bože „I seek you“
odpoví Nebe s.r.o.

PF 2011, hodně zdraví, úspěchů a co nejméně situací s ručením omezeným
přeje
DUŠAN SPÁČIL

P. F. 2011
DANIEL STROŽ

Národe Čechů, už tulíš se zas
k těm, kteří pro tebe nezvednou hlas,
jimž k smíchu jsi, nic víc.

Nemnoho zbylo a zůstává nás,
kdož zavrhují v této zemi kvas
hřbitovních knotů svic,

vzněcujících se až po požáru.
Věz, lokajem máš být u kočáru,
řízeným jinými.

Anebo máš pouze tlačit káru
žabomyších rozmíšek a svárů
zbylých tu za nimi?

Národe Čechů, prober se k bdění,
jiná teď cesta pro tebe není,
naděje zbytek plách´.

Nerozpoznáš-li, jak svět se mění,
zapomeň na příští kuropění;
octneš se na márách.

PF 2011
JAROMÍR ŠLOSAR

Najednou zbyl tu jen
růžový kouř z komína
pod nohama ržál sníh
a v nohách hřála medovina
jen hudci prsty zkřehlými
vyhrávali na účet Jezulátka
a o nebeský pult
zvonily první hvězdy

Vánoce 2010
PETR MUSÍLEK

Takové zvláštní vánoce
Ledový dech se střídá s táním
a znejistělé emoce
se jenom velmi ztěžka brání

tomu co pluje bez obsahu
jak šedá mračna nad krajem
v němž léta drobil rovnováhu
v omračující nezájem

Ve stáji přímo přímo v stínu jeslí
kopýtka ovcí víří prach
a váha kterou neunesli
se střádá jako střelný prach

I zodpovědnost Herodova
chce po svém vstoupit do zítřka
Ta hrozba v jeslích staronová
Je tady zas a zas se ptá

Proč tady jsme? A co je cenné?
Slova se perou se slovy
Zbývá jen vložit do obrazu
jak na to zítřek odpoví

Nelegendární 2011
JOSEF TILL

Modrým suknem potažené
království české
(napohled stále hezké)
do záhuby se žene.

Natvrdo chrápou Blaničtí rytíři,
u padlých hvězd vyčpěla Libušina věta.
V zemi dál vládnou kožení krejčíři,
tunelem k prebendám cpe se pupek světa.

Textilní veteš páchne už, život ji na kusy trhá,
v almarách stále tlí hromady převlečníků.
Sebevražedná pravdoláska granáty vrhá
mezi lid. A diví se, že nemá dost díků diků.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)