Čekárna pro nejpříbuznější, báseň ze sbírky Soukromá Hrabaliana, vás dovede do zvláštního světa, světa „nahatmy“, světa „modrých pierotů“, „sítí plných rybářů“, světa jiného, než znáte vy! Světa bolestivějšího, vášnivějšího, ale i imaginárnějšího. Taková je i básnířka, autorka sbírky Café Illusion, Alenka Vávrová z Františkových Lázní.
   Alenka Vávrová byla v dobách, kdy lidé byli bohy, bohyní Artemis, mohla, stejně jako její bratr Apollón, rozdávat smrtelníkům náhlou smrt nebo nemoc, avšak stejně mohla nemocné i uzdravovat. A tato schopnost jí zůstala zachována dodnes. Proto každý, kdo si přečte její novou sbírku Café Illusion, se stane někým jiným. Vnímavějším, vášnivějším, ale i zranitelnějším.
   Café Illusion je nejoblíbenější františkolázeňská kavárna Alenky Vávrové. Café Illusion je kavárna evokující třicátá léta dvacátého století, Café Illusion je kavárna s třiceti místy v interiéru a třiceti místy v exteriéru. Café Illusion je svět sám pro sebe. Je to místo, kde zůstaly otisky snů, přání, nadějí splněných i nesplněných, bolestí, smutků, které se živočišně derou asfaltem naší nevšímavosti, naší lhostejnosti. Díky schopnostem autorky se prostřednictvím básní dostávají až k nám a upozorňují na to, že „smrt nelze ochočit / Není plachá laň či odkopnutý pes / Smrt nelze ochočit / a nedovede to ani Ten nejdokonalejší / Sebevrah“.
   Alenka ví, že za některé okamžiky platíme draze, přesto se jich nikdy nevzdáme: „Když zahlédneš Vílu / Zmizí… / Přesto Ty Chceš / Zahlédnouti / Vílu…“
   Ví, že svět je iluze, a že se navíc ještě schovává do ilegality, moderním slovem: do virtuality: „Z dýmky Dunhilky / vypouštím voňavé holubice / Pánu Bohu do oken / Jsem žena básník / který tiše píše / do virtuálního šuplete / Mezi Austrálií Knedlí / kem a Zeleným čajem.“
   Každá báseň je o jiném příběhu, ale všechny voní hořkosladce.
   A ukázkou toho, kam autorka došla na své cestě (je alespoň pro mne) básnička Nekonečno!
   „Je krásná mašle / ve které dvě slzy / líbají se / na špičky úst // Bůh do ruky vzal / obyčejnou nulu a / zlomil ji v pase // ležatá osmička / binokl do vesmíru / básnička.“
   Co zbývá dodat? Bravo!



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)