JIŘÍ STANO
Pro srandu králíkům
Ta režimní naše scéna
už dozrává v plné kráse,
věru, k pohledání.
Zdrcen a se smutkem v hlase,
dokonce i hradní Véna
nemůže se dívat na to kráglování.
Z toho plyne poučení,
že jednota vládní chátrá,
pomoci jí není.
Když jde o moc, bratr nezná bratra.
Vánoční aneb Tempora mutant
Jako chlapec malý nejedenkrát
chodíval jsem koledovat.
Jako spisovatel starý,
chodívám teď škemrat
o sponzorské dary.
PETR PETŘÍČEK
Na vlnách netu
Surfujeme na vlnách webových stránek
kliknutí je skokem přes světadíly
poštovní dostavník čeká na spřežení
ale v muzeu
není koní
Co trvalo věčnost
teď přichází ve chvíli
maratonský posel
se zprávou odevzdal i život
když doběhl k cíli
Komu je dáno
od toho je očekáváno
nevědomost hříchu nečiní
ale dnes víme všichni o všem
může být vůbec někdo ještě bez viny?
Výhodná půjčka
Dlouhá je cesta údolím splátek
a všechny kroky
za úroky
Tam někde nahoře
bankéři s pohrdavým úsměvem
naslouchají oblíbené hudbě
šelestu bankovek s cinkotem mincí
A do kopce to klouže
dva kroky nahoru
a o tři zase dolů
Úplně na dně
se sázejí exekutoři
o to kdo dříve sklouzne až k nim
A chytří věřitelé si věří
i z nahého klienta
oškubou peří
Oči Afriky
Veliké oči hladového děvčátka
pohaslé hvězdy strádáním
slaná jezera strachu
Loď s humanitární pomocí
nacpanou přebytky
potopila lhostejnost
Jen láska přechází po vodě
láme chléb
a vrací světlo očím
Zaváhání
Celý život sbíráme
střípky vědomostí a poznání
do mozaiky vidění světa
Ve stáří pak zahlédneme
jak vánek jen tak ledabyle
čeří hladinu studny moudrosti
a ruší všechnu realitu
doposud v ní zrcadlenou
Třeba je všechno jinak
Zázrak
Sedí na lavičce u domku
slunce jí v šedivých vlasech
rozsvěcuje svatozář
Na usměvavé tváři
jen hloubka vrásek prozrazuje
tíhu dlouhého života
Ptáci zpívají a vzpomínky tančí
á dva tři á dva tři
v rytmu valčíku v kole se točí
o šedesát let zpátky
Chyť si mě lásko!
Zavíjení sanitky přerušilo píseň
jako tehdy v noci
když se země s milým zatočila
až k odvrácené tváři měsíce
A zemřel jí i syn
a byla bída a byla bolest
nemoci a stesk
Přichází k ní vnučka
oči pláčem zarudlé
Proč babi láska tak bolí a všechno uvadá?
Stařenka přemůže bolest v rameni
aby děvče pohladila po vlasech
Podívej broučku
naše jabloň znovu rozkvétá
život je zázrak
A slunce jí v šedivých vlasech
rozsvěcuje svatozář
Život online
Stále víc se zaplétáme
do sociálních sítí
ke tři sta přátelům na facebooku
dalších dvaadvacet žádostí
s tolika kamarády po boku
je přece život radostí
A z monitoru na nás bliká
přidejte informace o vaší škole
o vašem pracovišti
ať víme co jste za člověka
prozraďte co je vaší stravou
taky fotky ze soukromí
a napište co se vám honí hlavou
Neviditelný pavouk
nás hbitě omotává
v počítači to bzučí jak lapená moucha
Chcete se někam schovat?
Zítra nás mohou načipovat…
Deset deka štěstí
Prosím si deset deka štěstí
Na talířek nebo zabalit?
doporučuji prožít čerstvé
Raději zabalit
bude se hodit na později
kolik jsem dlužen?
Nic
Tak proč to vážíte?
Plním přání zákazníka
Ale vždyť tam nic není?
Vy to štěstí necítíte?
tak to už vám prošla záruční lhůta
Po svátcích
V pondělí ráno
po noci zjasněné hvězdami a milováním
rozespalé dívky v tramvaji zívají
Ještě jim ramena hladí
vzdechy milého
a těžká víčka podpírá jen víra
že ani ve shonu všedního dne
láska neumírá
Velkoměsto
Magistrálou sviští auta
řeka lidí čeká na přechodu
v podivném zdymadle
stoupá hladina nervozity
na zelenou se převalí velká voda
a smete všechno
pod zem do metra
Tam v umělém osvětlení
přes kontaktní čočky
hledáme pod makeupem
přirozenou krásu
kdysi klidných tváří
Svítání
Noc je halenka
přehozená
přes půvaby krajiny
Jaký striptýz každé ráno!
Laciné digitálky
Jen pár kroků
chybělo spěchající stařence
lapající po pačesech času
který jí stále snadněji uniká z hrudi
jako její syn utíkával z domova
vzdorně si cuchaje
pečlivě načesanou pěšinku
Jen pár kroků…
ale řidič nepočkal
autobus podlízavě
zavrněl chválu jízdnímu řádu
a nasadil čenich na stopu prémií
Orloj v metru
Sto padesát apoštolů se na chvíli zastavilo a eskalátor je posouvá do další
tlačenice
shonu
úspěchů i ztrát
Lhostejný orloj odměřuje čas
obrovským kyvadlem
vlakových souprav
Dříve než lakomec spočítá penízky
a marnivec své vrásky
dříve než loutnista dohraje píseň
a zubatá něčí umíráček
je tu opět stanice
Další davy spěchají
dobýt svoji svatozář
nebo alespoň kousíček lesku
do vybledlých všedních dnů
než bronzový kohoutek života
zamává křídly a zakokrhá:
Konečná stanice - prosíme vystupte si!
Naděje
Zítra taky ještě žiju
říkám si než usnu
když den má krátké rukávy
a tolik přání zůstalo s holýma rukama
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)