Už je tomu tak. Jestliže doma poněkud tápeme, požádáme o rady jinde. Ostatně za nějaký ten peníz, třeba i odjinud, leccos dobrého sdělí, ba i radou poslouží. Zrovna před začátkem zimního období jedna agentura, samozřejmě zahraniční, rozebrala situaci v našem krkonošském letovisku Špindlerův Mlýn. Pravda, nevyrostly zde zatím nebetyčné stavby věžákových obydlí typu hotelu Horizont v Peci pod Sněžkou, ale rezultát agentury byl jasným varováním - málo lyžařských tratí, sjezdovek, lanovek, a vůbec to ve Špindlu neodpovídá obrovskému zájmu návštěvníků a zájemců o sportovní vydovádění se. Věc dokonce vyhlíží tak, že by se měly nějaké nové kopce nahrnout, třeba i z legálně a nelegálně dováženého odpadu, a rovněž by šlo odpomoci zbylému lesnímu porostu výstavbou nových cest a všeho dalšího, o čem je v agenturní referenci řeč.
   Hezky se to z cizích luhů radí a možná, že se již nějací zákulisní investoři, možná také ze zahraničí, chystají přiložit ruku k dílu. Inu, investice přinášejí nová pracovní místa, a to se v čase sběru volebních bodíků může hodit. Člověk však při pobytu v Krkonoších až příliš často zjistí, že vedle horské infrastruktury mu najednou chybí také auto, jindy lyže či jiný sněžný přepravní prostředek, s kterým zase on často jezdí tam, kde nemá... Vždyť přece chybí tratě atd.
   Dialektický materialismus o souvislosti všeho se vším není dosud zahrnut ornicí odkudsi z Nošovic na severu Moravy, na které se dařívalo zelným hlávkám. Nakonec regály superobchodů jsou plné sklenic se zelím. Tuším, že rovněž dovezených...
   Tak v Krkonoších nám chybí kdeco a lidé se do nich přesto hrnou. Světoví vědátoři předkládají lidstvu brzkou vizi o roztávání ledovců na zemských pólech, což zvýší mořskou hladinu a nejprve se s touto nepříjemností setkají právě v zahraničí ti, co k nám tak rádi jezdí. Ostatně plány na zbudování velkých komplexů našich i cizích, sloužících k celoročním rekreačním pobytům uprostřed bývalých vojenských újezdů, vyšlé z hlav našich i cizích, jsou realitou. Opět se mluví o pracovních příležitostech...
   Desetimilionová země s plánovanou největší produkcí automobilů na hlavu nabídne zřejmě zviditelnění mnoha profesím. Ty však ale musí být k mání. Nejlépe z vlastních zdrojů. Nějak to už nefunguje a s tímhle nám žádná cizí agentura neporadí. Stejně tak nepostaví dálnice, které opravdu slouží svému účelu. Apropó, před léty, kdy se po té naší jediné pohybovalo aut mnohem méně než dnes, tuším, že asi od tří hodin pátečního odpoledne na ni kamiony už nesměly... Ale to nám ještě nikdo neradil. No nic, za vše se v životě platí a pořád se jen nevydělává. Drobná novela z pera spisovatele Ladislava Mňačka s názvem Dlouhá bílá přerušovaná čára před desítkami let zlehounka upozornila na problém zasviňování naší země. Autor v textu sice použil tvrdší slůvko označující tuhé lidské výkaly, ale připomněl také, možná nechtěně, i svého předchůdce Franze Kafku, který už dříve vycítil, jak se lidé budou chovat, jednat, nenávidět, bát sami sebe, ubližovat si navzájem...
   Zřejmě jen v Krkonoších nejednáme tak, jak se po nás požaduje, s parcelkami v Uhříněvsi a jinde je vše perfektní. Když ale v jiných oblastech republiky kopce už totálně mizí, další obydlí pod zničenými Krušnými horami začínají zase překážet. Tak už se konečně rozhodni, človíčku, co vlastně chceš, a jestli to - kromě peněz - vůbec víš!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]