Michal Dlouhý v knize ZÁHADNÉ PŘÍBĚHY Z PÁTRACÍ SLUŽBY (110 str., kart., nakladatelství Jindřich Kraus - Pragoline, Praha, 2004), uvádí jednatřicet případů, vyšetřovaných příslušníky československého četnického sboru. Četnictvo vykonávalo na našem území bezpečnostní službu bezmála celé století (od r. 1849 do r. 1945). Těžiště publikace zahrnuje případy z let 1919-1938, které se odehrály na různých místech území Československa - v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku či Podkarpatské Rusi.
   Kratičké příběhy, které nám autor, policejní rada, plk. JUDr. Michal Dlouhý předkládá, jsou autentické, kdysi se odehrály. Každý z nich má svůj domicil, svého pachatele a konkrétní jména četníků, kteří přestupky či zločiny vyšetřovali a odhalovali. Pátrající četníky si představme jako dnešní kriminalisty. Pravda, neměli k dispozici zdaleka tak vyspělou techniku, jakou disponují současní vyšetřovatelé. Ale museli být stejně tak vynalézaví a důvtipní jako dnešní strážci zákona, objasňující kriminální činy. Dlouhého kniha o tom podává výmluvné svědectví. Příběhy z četnické pátrací služby jsou lakonické. Ne mnohomluvnost, ale střízlivost a stručnost jsou jejich výraznou předností.
   Obsahová náplň je pak rozmanitá, vpravdě i bizarní. Od úsměvného příběhu, kdy při objasňování údajně těžkého zločinu se dospělo k závěru, že ve slezském Vrbně vraždil kysličník uhličitý unikající z komína, či že strašidlo, které nikdy neexistovalo, přece nahánělo strach notáři v slovenských Kamenných Ďarmotách. V knížce je i několik pytláckých příběhů, vražda čs. strážmistra Josefa Zelenky vojenským zběhem a jeden příběh přináší nečekané rozuzlení, kdy po sobě stříleli v noci pistolí a revolverem dva vystrašení strašpytlové, na rozdíl od lupičské bandy, střílející v Žilině v rychlíku. Seznámíme se rovněž s případem zprvu neznámé ženy, která usmrtila pět nevinných dětí. Zajímavé jsou i další příběhy, např. případ podvodného jasnovidce z Teplic-Šanova, sebevražda těhotné v Tuchoměřicích, devastace náhrobků na hřbitově v Příboři. A opět řada krádeží: malých, větších i největších. Tady všude se v knize střetává malý zločínek i velký zločin se spravedlností. Příběhy četnických vyšetřování z naší první republiky jsou obrazem své doby. Jejich autor zpracoval jen to, co se vskutku odehrálo. Ve srovnání s dneškem jsou to však někdy případy zdaleka ne tak hrozivé. Zdá se, že současnost pokročila v rozvoji zločinnosti mílovými kroky k daleko závažnějším a četnějším trestním činům. Ovšem i zdánlivé banální případy, řešené četnictvem (např. exhumace nebožtíka, která mimo jiné prokázala, že mrtvému před pohřbením zloděj odcizil v rakvi šaty, se jako krádež trestala odsouzením na tři měsíce s podmínkou), jsou dokladem toho, že přestupky proti zákonu se trestaly nekompromisně.
   Závěrem dodejme, že Michal Dlouhý vydal v nakladatelství Pragoline již dvě knížky kriminálních příběhů - PŘÍBĚHY Z PÁTRACÍ SLUŽBY (r. 2002) a VESELÉ PŘÍHODY Z PÁTRACÍ SLUŽBY (r. 2003). Autor je odborník na problematiku československého četnictva a přišel rovněž s několika náměty úspěšného televizního seriálu Četnické humoresky. Je rovněž poradce filmových a televizních režisérů v oboru kriminalistika a policejní historie. Scénárista a režisér, profesor Dušan Klein o jeho poslední knize právem napsal, že je to »soubor povídek, které mají na jedné straně badatelskou hodnotu a na druhé straně svojí imaginativností, mystickou atmosférou, nástinem dobových souvislostí jsou i poutavým čtením pro všechny milovníky záhad a kriminálních zápletek.«
   Dlouhého knihu můžeme zařadit právem do žánru literatury faktu. Její předností je i to, že čerpá námětově z naší dobové reality. Příběhy zpracované autorem pak jen potvrzují pravdivost rčení: Ubi lex, ibi poena (Kde je zákon, tam je i trest). Kéž by to platilo beze zbytku i dnes, kdy jsme svědky nejen nepotrestaných krádeží, ale i závažnějších trestných činů. Vždyť stále jsou zločiny, které jdou napříč dějinami...

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]