Tak Vám už zas píšu, milení, tu nového néni nic okrem dalších ogarů bez práce, o tem indy, ale svrbí mňa na jazyku, o čem tu vykládal synovec Jaryn, kerý, jak sa mi vyznal, nestačil valit očiská, dyš sa, eště než sem přijél na prázdniny, u nich na tej filozofiji, objevil stojan s novinama, s Mladá frontú, co není včeréší, ale Dneska, a s Lidovkama. Na tem by nebylo nic až tak podivného, dyby u teho byla aj kasička: ste už skoro inteligenti, a tí sú sice až na pár výnimek chudobní, ale poctiví, nevzali by, co im eště nenáleží. Ale považte, žádná kasička. Tech novin tam byla na rozebrání celá kopa. A to samé aj ve městě v knihovně zvanej študentama vjedárňa. Dočista zadarmo. Ani Jarynovi ani tady nikemu u nás to nešlo chvílu na rozum, dyť v tejto křesťanskej vlasti nikdo nikemu nedá nic zadarmo, za všecko a na všecko sa vybírá. Dyby ty noviny zadarmo byly na tech stojanoch až navečér, dalo by sa temu jaksi porozumět: aj zelenina bývá na konci trhu už skorem zadarmo, druhý deň by sa už neudala. Ale ty noviny tam byly hneď ráno! A po prázdninách zas deň co deň. Do istej doby. Než sa rozhodlo, že volby hneď tak nebudú. Lidovky už ráno po tom oznámení tam nebyly, Mladej frontě (už asi néni tak mladá a bystrá) snáď dvě neděle trvalo, než s tým rozdáváním přestala. To už aj chudákom na hlavu došlo, že ty noviny byly cosik jak volební guláš. Ten sa taky dává, dyž sa dušičky lapajú. Dyš je potřeba lidi obalamutit. Vymyšlené to bylo, jak dyby za tím byl sám kníže pekelný. Dyš zme to s Božkú probrali a hneď Jarynovi řekly, div ho to nesložilo na zem, jak sa chlámal: trefily ste sa do černého! Kníže! A to ste ani ty rozdávané noviny neměly v rukách, a tak ste nečítaly každý deň, jaká spása je tá nová strana, co sa tváři jak sama cnosť a ušlechtilost. Šak taky byli knížepán a ten jeho vodič pimprlat, jak dyby po nich přešel mráz. Taká škoda, takových peněz vyhodili, aby si tema novinama, co im šly na ruku, kúpili mladé lidi! A než budú volby, už si nikdo ani nezpomene! Stejnak, jak sú mazaní, ščuřil sa Jaryn, moc by teho nakonec nezískali. Enem sa rozkřiklo (a co sa u nás nerozkřikne?), kde sú noviny zadarmo, čekaly tam na ně celé zástupy chtivých bab a chamtivých stařečků, brali to po pěti pro celú rodinu, přízeň a známé. A tak na študenty už moc nezbývalo. Po novinách zadarmo sa enem zaprášilo. A trafikantom široko okolo neostalo nic než bědákat, že teď už nic neprodají. Kdo ale netratil, to byly noviny. Tem museli dobrodinci ten papírový guláš předem cálovat. Z toho vyplývá poučení: nic nedat na drahé majstry volebního marketingu a ostávat u osvěčeného guláša z dobytka anebo prasat. A mladým aj starým k němu přidat pivko nebo coca colu. To je ono. Nebo né? Napište!



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)