Jsem jen obyčejný, spíše "běžný" levicově zaměřený nestraník, a proto také kupuji i čtu HaNo. Jsou to dobré noviny, mám je rád, neboť se snaží být objektivní a čtenářsky přístupné co nejširší veřejnosti... Chci však upozornit na něco jiného. Dnes jsem nepsal tento dopis, abych jen chválil a kritizoval vlastní noviny, ale abych se kriticky zmínil o službě, kterou HaNo poskytují páteční příloze, tj. Obrys-Kmen.
   Takže - když si chci koupit a přečíst páteční HaNo, musím automaticky koupit i jejich přílohu a tím finančně přispět na Obrys-Kmen... Je tato příloha určena výhradně literátům - odborníkům, nebo i také nám, prostým čtenářům HaNo? Podle obsahu a stylu mnohých článků bych soudil, že jde o výhradně odborný literární tisk. Z přehršle užitých odborných výrazů jde nejednou hlava kolem. Věřím, že oni autoři - literární vzdělanci jsou chápáni jinými literárními vzdělanci, ale co my, průměrní čtenáři HaNo? Na nás se nebere ohled. V jiných novinách jsou přílohy chápány jako oddechová četba. Zde musím texty louskat často s pomocí Slovníku cizích slov (já využívám Slovník SPN, Praha). Nebo tito autoři chápou své články jako jakousi vzájemnou soutěž v literární odbornosti? Berou vůbec v úvahu, že jejich noviny musí koupit čtenáři HaNo? Přitom rád uvádím, že s drtivou většinou textů rád souhlasím, pokud ovšem jde o texty se širším záběrem a nejsou jen úzkým hodnocením nějakého díla, které stejně neznám. A jsem rád kritickým textům např. p. Hrabici, který připomíná lidským chameleónům jejich barvy.
   Ona poslední kapka skápla z mých očí na č. 48/2005 čl. D. Krutihlava A porta inferi. Ani s pomocí Slovníku cizích slov jsem nadpis článku nerozluštil. Co tím latinským textem chtěl autor zdůraznit? Že zná dobře latinu nebo že je to projev jeho odpornosti? A že já, průměrný čtenář HaNo, už tomu rozumět nemusím? Anebo se chtěl jen blýsknout před svými kolegy - latiníky? Ovšem to já zase ale nehodlám spolufinancovat! A se mnou mnozí další! My jsme ochotni (myslím teď průměrně vzdělané čtenáře) financovat noviny, kterým rozumíme a ne podporovat nějaké vzdělanecké trumfování!
   Samozřejmě vím i při své průměrné vzdělanosti, že čeština - ač jazyk přebohatý na výrazivo, musí používat i nově přejímaná slova cizí, ale co je moc, toho je příliš!
   Rád bych tedy požádal obě redakce, jak HaNo, tak Obrys-Kmenu, aby si stále velmi dobře uvědomovali, jak je rozdělena vzdělanostní úroveň čtenářstva. Měly by nacházet formy, jak ony neběžné cizí výrazy nám přiblížit, ne se vzdalovat své průměrné čtenářské základně a vlastně ji odradit...
   Ještě připomínám autorům píšícím do Obrysu-Kmene, že s jejich hodnocením "nových" jevů v literatuře velmi často souhlasím a děkuji za jejich nebojácnost. Jen bych jim chtěl taky běžně rozumět, když už na ně finančně přispívám.
   FRANTIŠEK DVORNÍK, Kroměříž

   
   Ve zpravodaji Evropa zleva (GUE/NGL) jsem si se zájmem přečetl informace o konferenci "Česká literatura v Evropské unii", která se konala loni v září v Praze. Dočetl jsem se i o tom, že budou v této souvislosti vydány dva sborníky, a to jeden zvláštní sborník z konference Jiným hlasem a dále rozsáhlý sborník Psáno do budoucna - Česká literatura v Evropské unii.
   Mohu napsat, že dlouhodobě, amatérsky jen se o veškeré kulturní dění zajímám. V té souvislosti jsem vykonával řadu funkcí na úrovni okresu (ONV), kraje (KNV) a byl jsem svého času několik let také tajemníkem komise kultury České mírové rady v Praze.
   Dnes stále jevím zájem o vše, co s opravdovou kulturou souvisí. Bude mi již 82 let, takže na aktivní kulturní činnost již nemám síly. Vyslovuji prosbu, zda by mi nemohly uvedené sborníky být věnovány, byť třeba jen zcela mimořádně.
   Dovolím si na závěr vyjádřit svůj názor na činnost našich europoslanců za KSČM. Nepřeháním, napíši-li, že naši poslanci mají úroveň. Jsou to lidé vzdělaní, schopní zvládat tam nelehkou problematiku EU. A jsou to lidé, kteří svou všestrannou erudici dávají obětavě do služeb zájmů těch nejpotřebnějších lidí. Budiž jim za to jejich dík. Plně se připojuji.
   Vzhledem k mému osobnímu postavení mám radost z jejich práce, úsilí i obětavosti, pracovitosti. Přeju jim proto, aby jim to vydrželo.
   Mnohokrát pozdravuji co nejsrdečněji Daniela Strože a jeho kolegy, jeho asistenty i všechny, kteří mu v práci pomáhají. A tomu celému vzácnému kolektivu přeji co nejvíce dobrého a stálého zdraví. Není sice vším, ale bez něj je všechno ničím. Proto si tento poklad všichni chraňte!
   JAROSLAV ŠVEC, Havlíčkův Brod
   V září 2005 jsem si připomněl 60 let trvání členství v KSČ a KSČM. Za války jsem byl 33 měsíců nuceně nasazen ve zbrojní továrně v Horním Bavorsku. Mé přežití odviselo jen a jen od štěstí, které se v rozhodných momentech přiklonilo na moji stranu.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]