POEZIE

EMIL HRUŠKA

Příběh

V noční zahradě
u rozžaté lampy
shlukovaly se můry a andělé
(Zvláštní odznaky připnuté ke křídlům)

Všichni mlčenliví
Jen šelest Hra stínů

Věčnost proklátá okamžikem

Jsem s vámi
Popálení


Velmi chabý pocit nadřazenosti

Foukáním škodolibě
vyhazuji písmenka ze slov

Chladím tak
tvé žhnoucí čelo

Nemusím ti rozumět
Nemusím ještě
odejít


Republika Lapidárium

Sochy s tvářemi
jak lidé ve snu
Šedými a strnulými

Jsou snem nikoli sochami
Lidé lidmi
Však chladnými Šedými Strnulými
Sochám podobní

Svízel váznoucí
V kamenných útrobách
V kamenných srdcích



ONDŘEJ KOLÁŘ

Studená vlna

Až budu z cílů slevovat,
pak nejen z předsevzetí
stane se nepotřebný sklad
nenarozených dětí,

i z minulého života
vystoupí hořké chvíle,
až kolem prstu omotá
si beznaděj mé cíle.

Vysoké sloupce výher, ztrát
se octnou v nepoměru
a snad si řeknu, sotva rád:
mám k sobě nedůvěru.

Pak mezi lidmi vyžvaní
procenta nutné slevy
účetní našich zklamání,
jenž o lásce nic neví.


Vyschlá řeka

Jen tady v mrtvém korytu
ležíme pěkně v zákrytu
my co umřeli před potopou
a hroby už nám nevykopou

Jen tady v mělkém meandru
ustlali jsme si na vandru
a stopy k sloním napajedlům
jsou plné slzí zpátky před dům

Jen tady v zemi nikoho
je dávno všechno hotovo
a uspává nás do bezmoci
strach z probuzení náhle v noci


Monice

Slovo jako pohlazení
nepřichází v rozednění
zatímco se do větvoví
ukrývají sněžné sovy

Nepřichází v rozednění
protože tu vůbec není
protože má na kahánku
noční hlídač svatostánku

Protože tu zatím není
slovo jako pohlazení
propadám se dolů někam
kde až dosud jsem a čekám


Mraky

Ty bílé mraky někde nad hlavami -
to nejsou mraky, to je snad ten s námi,
a naše tvář se ztrácí v nepoznání
možnosti místa, kde už nejsme sami.

Ty bílé mraky, ano, já v nich pluji,
já, obyvatel prvohorních slují,
já, objevitel cest odnikud nikam,
které mé bratry vedly k Amerikám.

Mraky, mé mraky, plujte nad ostrovem,
který mé sestry nenazvaly slovem,
u jehož břehů vlny slz se tříští
a jenž je zemí pro mé děti příští.


Ó jé, komupak co

Ó jé, my se máme!
Komupak co dáme?

Sádru
tomu v kvádru,

ocas
braným v potaz,

vdovu
témuž rovu,

vejce
čarodějce.

Sliby
spícím s hřiby,

jmelí
stále bdělým,

svíci
hledajícím,

uši
naleznuvším.

-----

Červotoči v kolotoči
mločí oči pod obočí.



EVA BERNARDINOVÁ

Celebrity

Kdopak z našich celebrit
je opravdu cele Brit?

Jen anglické celebrity
obsahují celé Brity.

Naše mají splín,
že nejsou dost in.
Zatím jsou bez jenom zpola.
Až budou bez shora zdola
budou cele bez,
budou cele in.

Česko bude jako Celebes (ko).



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)