S pocity nikoliv smíšenými, leč jednoznačnými (silně ale převládaly údiv a úžas) jsem si v bulletinu Obce spisovatelů DOKOŘÁN 24/02 přečetl příspěvek nového předsedy Obce spisovatelů pana Binara o tom, jak je na tom dneska český spisovatel prachmizerně.
   Představte si - a tomu zaručeně nebudete věřit - že spisovatel v Česku, jak tomu teď tady říkají, vydává své knížky jen s největšími obtížemi, pokud je vůbec vydá. Naštěstí tu máme několik spisovatelů, kteří mají známosti na nejvyšších místech (na Hradě a v nejbližších okolí), a tak mají možnost vydyndat pro nakladatele nutnou korunu (grant tomu říkají). Jakmile však jejich dílo vyjde, nikdo je nakonec stejně nekupuje a zřejmě tedy ani nečte. Chudák spisovatel tudíž většinou ani neobdrží skrovný honorář, který by mu - jak píše pan Binar v DOKOŘÁNu - umožnil koupit si trochu toho másla na denní chléb.
   Jak je tohle možné? Třináct let po tom všem?
   Je snad něco shnilého i v tom našem Česku?
   Maně si vzpomínám, bylo to dávno, ach dávno tomu, před sedmi osmi léty, vydal Klub 89 sborník nazvaný KAM SE PODĚLA PŮVODNÍ ČESKÁ LITERATURA? Tehdy táž Obec spisovatelů ve svém bulletinu i mimo své bulletiny spustila takový povyk, že s těmi, kdo do této kontrarevoluční tiskoviny přispěli, dodnes nikdo nesmí mluvit. Takto se provinivším autorům nakladatelé dodnes neodpovídají ani na nabídky jejich rukopisů.
   No vidíte, a přitom stačilo, aby pan Binar tehdy do onoho sborníku jen jedním okem nahlédl a o všech šílených problémech s vydáváním české literatury v Čechách (tak tomuhle životnímu prostoru říkám já) by věděl absolutně všecko všecičko. Problémy, které ho teď tak vyděsily, trvají v tomhle prostoru už celých třináct let a dalších třináct let potrvají, pokud naši národní kulturu budou obhospodařovat stále jedni a titíž, neboli tihle.
   Bylo by zajímavé zjistit, co si pan předseda myslí, že by se muselo stát, aby ho - jak on sám připouští - nedůstojná situace českých spisovatelů a české literatury tak neznervózňovala. Poví nám to, anebo podobně jako všichni jeho předchůdci, taky spisovatelé a předsedové, se o tom nebude s nikým bavit? To by bylo jen jemu na škodu, protože daná problematika skýtá stovky námětů pro další a další články v bulletinu DOKOŘÁN na příštích třináct let.
   Peníze na literaturu nejsou a nebudou. Už jsou hlášeny povodně. Jestli se k tomu nedejbože přidá slintavka a kulhavka, klidně se může stát, že pan Dostál nebude mít grant ani pro předsedu Obce spisovatelů.

   P. S. Klub 89 tiše zanikl před třemi léty. Žádný ze státních kulturních zmocněnců se s ním o nějakých »problémech« nechtěl bavit. Takže se vesele a pokrytecky divme v bulletinech dál.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]