Velkou bílou knihu v elegantní vazbě a s šestnácti barevnými fotografiemi a příznačně moderním názvem PROMĚNY ŠKOLY, UČITELE A ŽÁKA NA PŘELOMU TISÍCILETÍ vydalo takřka do roka a do dne od konání Sjezdu učitelů v Brně (30.-31. srpen 2000) nakladatelství Konvoj. Maximum myšlenek osvícených dobou, minimum tiskových chyb. Brněnský sjezd byl uspořádán k 80. výročí konání prvního sjezdu československého učitelstva (1.-3. červenec 1920).
Shoda obsahu sjezdů je stručně řečeno v tom, že "revoluce hlav a srdcí" neproběhla po zásadních společenských změnách s dostatečnou vervou tenkrát ani nyní. Rozdíl je alarmující v tom smyslu, že tehdejší vyhodnocení se týkalo prvního dvouletí Československa, kdežto nyní panuje zklamání z desetileté "ekonomické transformace"; ukazuje se, že citace slov Karla Kosíka v referátu Zdeňka Kodýtka má své opodstatnění: "... restaurace kapitalismu nevyřešila ani jednu z podstatných otázek dneška, pouze je všechny zatemnila nebo odsunula, a nepřímo tak vyzvala kritické myšlení, aby nemeškalo a dalo se do práce". To se týká všech oblastí našeho života. Z. Kodýtek trvá například na nutnosti respektu k základům vědeckého myšlení: "Tedy ne práce s jakýmikoli informacemi, nýbrž práce s pravdivými informacemi musí se stát prioritou školy na prahu 21. století právě proto, aby se žák - budoucí občan - dovedl orientovat v záplavě informací, aby dokázal oddělit zrno od plev, pravdu od polopravdy a lži..." Protokoly svědčí o upřímném hledání pravdy a "dílny lidskosti" s ověřenými a ve světě uznávanými hodnotami. V citově laděné Výzvě rodičům, všem dospělým... vyjadřuje tuto upřímnost v předmluvě knihy spisovatelka Daniela Fischerová jednoznačně: "Ať už je to s námi jakkoli, neopouštějme své děti! Nenechme je vkročit do složitého světa dospělých bez jistoty, že nás mají, bez víry v sebe, v to, že život přes všechny zádrhele má smysl..." Zbývá dodat, že po 11. září 2001 je složitost světa "obohacena" o další rozměr války... válčí i děti.
Jsou i dílčí rozdíly mezi sjezdy. První se konal pod záštitou prezidenta T. G. Masaryka, jenž v úvodním a závěrečném projevu vyslovil myšlenky a ideje humanismu, které tehdy inspirovaly a integrovaly budování Československé republiky. Mnohé mají význam do dneška včetně "... nezbytného finančního zabezpečení učitele". Masarykova vkladu a kontinuálnosti jeho idejí o výchově a vzdělávání pro integrující se Evropu si všímá referát Stanislavy Kučerové o hodnotové orientaci našeho učitelstva v proměnách času 20. století: "Evropští pedagogové se shodují v názoru, že máme uvědoměle vytvářet společnost humanistickou (nikoli volnočasovou, počítačovou nebo médiovou"... Paradoxně s vyjádřením úcty k prvnímu prezidentovi vyznívá omluva prof. Václava Kováříčka, CSc., že nemůže zamýšlenou historickou paralelu zahájit oslovením prezidenta ČR: "... předpokládám, že odůvodnění neúčasti dnešního prezidenta, že se účastní jen mezinárodních a světových akcí - jak sdělila prezidentská kancelář -, bylo sdělení, o kterém stávající prezident neví, nebo jsme my, reprezentanti českého učitelstva, méně významní než vrcholoví sportovci či moderní hudební skupiny?"
Volné navázání na první sjezd a přímé propojení s Bílou knihou coby východiska pro vzdělávací politiku v ČR v současné době potvrzuje - více či méně - pětadevadesát referátů a vystoupení v osmi sekcích a úvodní i závěrečný projev prof. Vlastimila Švece, CSc., předsedy České pedagogické společnosti, která sjezd připravila spolu s katedrou pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Sjezd se konal pod záštitou Eduarda Zemana, ministra školství, mládeže a tělovýchovy, primátora Brna a dalších, kteří sjezd pozdravili. Ministrovo přání, aby se hledaly na sjezdu "klíčové odpovědi" na otázky, které kladl, a které zazněly s veškerou naléhavostí v stěžejním hlavním referátu prof. Jiřího Kotáska, CSc., o koncepci vzdělávací politiky po roce 1989, bohužel provázela omluva za předčasný odchod, neboť "paralelně zasedá vláda"...
Publikace může v různé míře oslovit každého čtenáře, jenž ctí třistaletý ideál školy jako "dílny lidskosti", partnerství, odpovědnost, učení "od kolébky do hrobu". Jde o soubor teoreticko-praktických materiálů, mnoha zkušeností "zdola". Teoretičnost a popis několika výzkumů oživuje sebevědomá identifikace se svou profesí učitelky, ale i s problémy soudobého společenského vývoje (živelný vznik řady nestátních škol, plýtvání státními financemi, výsadní postavení církevních či domácích škol atd.) ve dvou zveřejněných výpovědích Marty Semelové z Prahy i několika dalších účastníků sjezdového rokování. Nechybějí přísné "pohledy" lékařů, rozdílné názory na multikulturnost, na jistou pasivitu učitelů a nevšímavost k současným společenským dějům, na pedagogickou (ne)způsobilost i na problematiku vlivu odborů na postavení učitele ve společnosti (Jaroslav Rössner, předseda OS zaměstnanců školství a delegát z Polska). Kupodivu největší počet stran v publikaci zabírá humorné filozofování na téma Nedostatky ve školství očima rodiče, přednesené zjevným nadšeným šťouralem a pochybovačem Josefem Ludvíkem, jenž navrhuje vlastní reformu školství v duchu jisté anarchie, v níž "neexistuje metr na rozum".
Kladem publikace je zveřejnění závěrů ze sekcí a představení všech aktivních účastníků (jméno, adresa pracoviště), přehled použité literatury u mnoha příspěvků. Chybějící záznam střetu názorů mohl být východiskem pro diskuse ve sborovnách i rodinách. Nepochopení historické akce - Sjezdu učitelů v roce 2000 - se projevilo v dokumentaci o nerovnoměrném a neúplném zastoupení delegátů jak podle typů škol, tak podle území; ač bylo shodně osloveno všech 86 školských úřadů, 22 úřadů vůbec nereagovalo. Je podivné, že o publikaci nevěděli v tiskovém oddělení MŠMT ČR ani v Ústavu pro informace ve vzdělávání, takže jsem nezískala "klíčovou odpověď" na dotaz o ceně vzácné knihy.
Závěrem lze konstatovat, že 655 delegátů (z toho 371 žen) včetně jednoho ze Slovenska a jednoho z Polska a nyní i čtenáři protokolu ze sjezdu učitelů 2000 mohou ocenit inspirativní hodnotu zářivě bílé knihy rozvíjející ideje Bílé knihy a vytvářející pomyslný bílý kruh bezpečí pro děti. Škoda, že jen pomyslný!
Autor: Jana Vacková
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)