Miroslav Krobot, který po čtvrtstoleté úspěšné režisérské kariéře (v letech 1988-1996 též v Národním divadle) nedávno coby talent roku získal Cenu Alfréda Radoka za roli otce v Příbězích obyčejného šílenství, se tentokrát premiérově uvedl jako dramatický autor. V Dejvickém divadle, kde už pět let umělecky šéfuje souboru složenému převážně ze svých někdejších studentů alternativního a loutkového divadla DAMU, inscenoval vlastní hru SIRUP.
Je to pokus prostředky frašky a grotesky se dotknout problémů současného života, mezi nimiž má zdánlivě klíčové místo podnikání se zázračným sirupem BIO 1000. Tímto "posláním" jsou všichni protagonisté pevně vzájemně spoutáni, stává se rámcem jejich vyšinutí, prostorem k prohazování partnerů, pro vzájemnou prohlubující se sdílnost či spoluprožívání intimit kolegů. Každý z hrdinů, třebas ctí pekuniární potřebnost své sirupové aktivity, však tuší smysl vlastního života a poslání jinde (Marta v přesvědčivém podání Jany Holcové se k němu dobývá prostřednictvím záměrného zvěcnění, odcizení všech vztahů, které by ji mohly ovládnout, Šimčíkův neohrabaný obchodník Havlena neustálou snahou po ozvláštnění stupidní všednosti své práce a nakonec i romantickou zahraniční výpravou po stopách apoštolů. Všichni úspěšní a zdraví vykazují známky choroby zachvacující tělo i duši (s absurdní paradoxností situací si znamenitě pohrávají hostující protagonisté Marek Daniel v roli obchodníka Knoblocha a Simona Babčáková v úloze jeho ženy), dostávají se do pokušení uvěřit léčivým schopnostem svého sirupu, jen skutečně nemocný, invalida Hnízdil (Martin Myšička), projevuje zdravou činorodost, jednou jako tvůrce loutek a jejich představení, jindy sestrojí zcela funkční vzducholoď, která se symbolicky vznáší nejen v teritoriu Krobotovy komedie, ale částečně i nad hlavami diváků. Ani oni, přes všechny výbuchy smíchu, totiž, podobně jako autor, nemají dnes dostatečnou schopnost vnímat skutečnost v jejím celistvém rozměru, i jim se drobí ve spoustu nepřehledných a protismyslných prvků, odrážejících absurdní grotesknost dnešního světa a života.
Autor: Vladimír Kolár
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)