Milý Antoníne,
známe se už nějaký ten pátek a pátky, jak známo, utečou z celého týdne nejrychleji. Jen tak se mohlo stát, že jsi vstoupil mezi osmdesátníky, aniž jsme cokoli zpozorovali. Jsi totiž pořád stejný - člověk s jitřním, chlapeckým zrakem, stále schopný se divit ve světě, v němž se už nikdo ničemu nediví, leda tomu, že ještě žije. Přitom ti doba neustlala ani na růžích, ani na vavřínech. Dokonce ses dožil toho, že se ti v šuplíku hromadí nerealizované scénáře, což je pro filmového režiséra ještě bolestnější než pro básníka nebo spisovatele. Nedávno jsi byl dokonce přinucen stát se sponzorem sám sobě a vydat na vlastní náklady literární scénář filmu, který jsi tolik toužil spatřit na plátně, jež znamená svět: Jak se narodil Švejk a zemřel Hašek.
Ten nenatočený film měl prostě smůlu - Hašek nikdy nebyl persona grata ani salonfähig, a už vůbec ne za první republiky. Rakousko - žalář národů - mu popřávalo více svobody než novopečená demokracie, v níž se každý staral o prkenice a o lépe či hůře placené trafiky a nechtěl nic slyšet o novém kole vlády lidské blbosti. Ostatně již z dob starozákonních se dochoval výrok vládce pronesený k prorokovi: "Odejdi ze země, neboť nemůžeme snést tvé posměvačství!"
A dnes? Jak by někdo zaplatil (= dovolil), aby se mezi prefabrikované batmany, mumifikované dinosaury, cukerínové vojíny Ryany a postmoderní Pindy Mindy vetřel bolševický komisař z Bugulmy? Že to byl náhodou největší spisovatel český a ve světě vydávaný stejně často jako Lenin nebo Kristus? Tím hůř pro něj, tohle se v Čechách, kde sám pan státní prezident ne a ne dostat Nobelovu medajli neodpouští, dokonce ani za hrobem ne.
Jak jsi mu to sám vložil do úst: "Poznal jsem na tý svý lidský pouti moc a moc různejch lidí a všichni chtěli to samý: svobodu. Jenomže to, co z nich každej chce, je něco úplně jinýho, než co chtějí ti druzí. A proto jsem přesvědčenej, že nejcennější, čeho člověk může v životě dosáhnout, není bohatství, ani moc, ale nezávislost vlastního ducha. A svoboda je právě v tý volbě. Chceš velký peníze? Musíš zaměnit svůj názor za názor toho, od koho ty peníze chceš. Stačí ti minimum? Pak od nikoho nic nepotřebuješ a můžeš si ponechat svůj vlastní úsudek. Seš nezávislej. A když tý nezávislosti zůstaneš věrnej celej život, dobře jsi žil, jsi-li zároveň snášenlivej i k nezávislosti všech ostatních!"
A Ty sis také po celý život ponechal vlastní názor, vlastní úsudek a tím pádem i nezávislost a snášenlivost. Jak to řekl jiný velmistr české řeči Vítězslav Nezval: "Smyslem života toho, kdo se dal cele do služeb umění, je vědomá povinnost setrvat za všech okolností tam, kde ho vyvrhla jeho touha."
Přeju Ti, aby právě tohle Ti zůstalo i v dalších letech.
Tvůj
KAREL SÝS
Autor: Karel Sýs
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)