Tak přesně s tímto referátem jsem měl vystoupit na konferenci UČS 7. 2. 2009, ale vzhledem k mému zhoršenému zdravotnímu stavu jsem se nemohl dostavit. To mne však mrzí a s tím, že jsem svůj projev nemohl delegátům přečíst, se nehodlám jen tak smířit! A víte proč? Protože si myslím, že jsem jeden z mála a zároveň (troufám si říci), že snad i nejmladší stran spisovatelské obce, kterého se toto téma dotýká takříkajíc doslova a osobně! Začnu však poněkud obšírněji. Ostatně literatura v rámci kultury nedokáže žít samostatně, jaksi "odstřižena" od běžného tzv. normálního života. Tímto chci tedy říci, že budu hovořit zpočátku obecně o ztrátách posledních dvaceti let a to nejen v oblasti kulturní, ale především v oblasti mravní (jako mravní ikona si na tom stavím - a mám na to právo!), oblasti charakterové, politické, sociální - oblasti nové "normalizace" této druhé republiky.
V říjnu minulého roku jsme oslavili 90 let založení Československa. Nakolik to byl krok správný, nakolik v tom hrála ekonomická a politická otázka válkou i hospodářskou krizí zdevastovaného Rakousko-Uherska, nakolik se o to zasloužil T. G. Masaryk - je dnes skutečně filozofickou otázkou!!! Mnohými historiky vykládáno - také mýtem! Nakonec i od samotných pamětníků vím, že humanista Masaryk nechal střílet ostrými (!!!) náboji do dělníků, kteří přišli o práci (díky velké hospodářské krizi roku 1929) a díky vědecko-technologické revoluci, kdy lidský faktor nahrazovaly stroje. Na to by se nemělo zapomínat, a i když jde o jednoho z našich skutečně lepších prezidentů, je třeba nahlas říci, že i on měl svoji odvrácenou stranu tváře! Dnešní mladí se něco podobného ve škole neučí a jsou jim tak vymývány mozky naprosto stejně jako nám, když jsme se učili o VŘSR. Mám právo to hodnotit, protože na těchto školách přednáším a v rámci toho se dívám do dnešních zmanipulovaných učebnic... Je to odporné, co se v nich píše a ještě více to, že každý, kdo řekne jiný než tzv. novodobý "správný" názor, je ihned označen za radikála, extrémistu nebo dokonce teroristu!
Ach bože, kolikrát bylo těchto úsloví použito vůči mně! A to jen proto, že jsem hájil pravdu a říkal oněm mladým, kteří jsou nevinní - ať si dají pozor na to, co je čím, a že každá mince má svůj rub i líc!
Mnoho lidí, kteří mě znají, vědí, že nemám příliš v lásce prezidenta Klementa Gottwalda - již jen pro jeho přespřílišnou "adoraci" Stalina a psychicky-politickou závislost na něm. Na druhou stranu to byl skutečně neoddiskutovatelně první československý dělnický prezident, který vzešel z chudoby a nikoli z prostředí, kdy se doma vedly intelektuální řeči o chudobě při večeři, kterou na stůl přinášelo služebnictvo... Od roku 1948 do roku 1988 se napáchala řady hloupostí a pravých křivd. Ovšem!!! Na druhou stranu - většina národa žila v relativním blahobytu a především sociálních jistotách, které jsou pro nás Čechy, ale i Moravany a Slováky, již od dob husitských válek zcela prioritní! Málokdo z cinkajících klíči na Letné v prosinci roku 1989 si uvědomoval, že za 20 let kapitalismu bude řešit otázky typu: "Budu mít ještě zítra práci?", "Budu mít z čeho zaplatit hypotéku?", "Kdy mi zazvoní u dveří exekutor a půjdu bydlet do Armády spásy, kde skončí mé děti?"
S velkou pompou jsme vstoupili do militaristicko teroristické organizace jménem NATO, která nás přijala s otevřenou náručí, nikoliv proto, že by o nás tolik stála, ale proto, že je pro ni výhodné mít v rámci svého působení "obsazeno" i území tzv. bývalé Východní Evropy a být tak co nejblíže hranic Ruska! Ono totiž co kdyby?!? Podobně tomu bylo i s naším slavným vstupem do EU. Naslibovány byly hory doly. A skutečnost? Krachující národní (rozprodané) hospodářství, naprosto zdevastované (kdysi chlouba!) zemědělství, těžký průmysl na nule a typicky české výrobky a produkty (pivo, sklo, zbraně) v rukou zahraničního kapitálu. Po 40 letech špatně realizovaného socialismu - kapitalismus, který za 20 let dokázal takovou národní devastaci, že slzy kanoucí svatému Václavu na Václavském náměstí jsou reálně viditelné!!!
Samostatnou etudou je jistá málokomu známá, přesto stále v médiích znějící (údajně nutná - abychom prý mohli vůbec žít!) tzv. Lisabonská smlouva. Dokument, který nám sebere poslední zbytečky češství, jež jsme nestačili během divoké privatizace rozprodat, smlouva, která nás zotročí nejen morálně, ale i fyzicky a uvrhne nás do té pravé Jiráskovy doby temna! Z historického hlediska Evropa nikdy nevydržela společně pohromadě déle než 50 let bez konfliktu, bez války a jestli si někdo myslí, že to EU změní - je buď úplný hlupák nebo naivka! Skutečně paradoxní na tom je fakt, že třeba prezident Klaus, kterého považuji za skutečně umírněného politika, je v současné Evropě nazýván extrémistou! Přitom za dalších 90 let to bude hodně umírněný strejda, který dělal, co mohl - i když mohl dělat více, aby zabránil národní katastrofě. To je přece naprosto směšné! Za dalších 90 let se naši pravnuci budou dívat na naše národní "rozdání se" jako na nejhorší věc, kterou kdy České země ve své historii udělaly a za extrémistu bude považován ten, kdo to bude popírat! Uvědomme si, proboha, že takto nastavená pravidla tzv. Nové Evropy se řítí do neskutečné záhuby! To vše ruku v ruce s kapitalismem, který je mnohem "vyčpělejší", než-li ta nejmírnější forma komunismu - to bude jednou obrovská, krvavá tragédie... Pokud jde o umění, jehož jsem součástí... Jsou zde opět umělci, kteří píší tzv. prorežimně a umělci, kteří se neohnuli a díky tomu jsou v tomto režimu na novodobém "indexu". I když některému z nich vyjde nový titul - veškerá prorežimní média o tom musí pomlčet a běda tomu, kdo to poruší! Nadále existuje nová cenzura a kdo to popírá je ubožák, ploužící se slepý a hluchý časem... Jsou tu i spisovatelé, dramatici, básníci, novináři, kteří si (jako v každém režimu) řekli: "No, z něčeho žít přece musím...!" A píší, jak píší. Nějaký Senekův vyšší princip mravní je a jejich děti přece nenakrmí... Natož aby umožnil koupit manželce kabelku od Blanky Matragi... Těch několik málo, jež znám, kteří píší pravdu o tom, co se děje - jsou uzamčeni v trezorech novodobých normalizátorů a až se jednou lidstvo skutečně probere - budou velebeni. Jen jaksi smůla, že oni sami již budou několik století po smrti...
Autor: PAVEL J. HEJÁTKO
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)