To, co vidíte, je vlastně zbytek jedné básnické generace. Byla silná, ale po převratu se rozpadla. Někteří hledali a našli milost na „druhé straně“. Ale většina objevila, že karty byly už dávno rozdány. Mnozí jen mlčí, neboť co říci v zemi, kde verš váží tak málo?
   A tak je nás jen pár, co píšeme bez ohledu na pozemské váhy.
   Básníci se prý nemají zvát na svatby, neboť nosí smůlu.
   A dva básníci se nemají zvát na besedy, neboť si prý závidí.
   Já závidím Michalovi, že umí psát i pro děti.
   František Hrubín rád zdůrazňoval, že si nejprve vychová dětské čtenáře a ti ho pak čtou i v dospělosti.
   Také Michal Černík vládne tímto vzácným darem. Za chvíli vám ukáže krásnou knížku pro děti, napsanou ke kresbám Josefa Lady.
   Vlastně jsme v Čechách měli hojnost básníků, kteří se dovedli vrátit do dětského světa, třeba Sládka.
   Básník se málokdy dožije vysokého věku. Když uvážím, že jsme již o deset let přežili Vítězslava Nezvala…!
   Jak básník stárne, jeho poezie se projasňuje. Jako kdyby už nepotřeboval metafory, ty základní stavební kameny poezie, používá jen nejprostší slova. Podstata nedostižné krásy pak spočívá v jejich řazení, ve slovosledu, v překvapivém setkání slov, která by se jinak nepotkala.
   Takovými průzračnými básněmi naplnil Nezval svou sbírku Nedokončená, která žel vyšla posmrtně.
   V jednoduchosti končil Rimbaud, opouštěje poezii jako mladík, aby se až do smrti věnoval cestování a obchodu. On, který, zatímco psal Opilý koráb, moře neviděl. Později si ho užil do sytosti, ale múzy už mlčely.
   A kupodivu tak končí i poezie Bertolta Brechta, který od rozměrných a rafinovaně skloubených balad došel k veršům odposlechnutým z nejobyčejnějšího života nejprostších lidiček.
   Pásmo z veršů Michala Černíka jste nazvali Kde domov můj. Bez otazníku, ale všichni ten otazník cítíme. Právem? Což nežijeme doma? Ale je to ještě naše země?
   Básník nám na tuto zapeklitou otázku záhy odpoví sám.

   (Úvod Karla Sýse k autorskému čtení Michala Černíka, které uspořádal Výbor národní kultury)



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)