Ve věku nedožitých 74 let zemřel náhle ve středu 18. února vynikající český estetik, teoretik umění, literární vědec, kritik a esejista doc. dr. Jan Cigánek, CSc. Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, později pedagog na Filmové fakultě Akademie múzických umění a na katedře estetiky FFUK, patřil k respektovaným průkopníkům marxistické teorie a historie umění. Na rozdíl od mnoha jiných badatelů vycházel častěji ze samostatně promýšlených podnětů nemarxistických, popř. z tzv. západního marxismu a neomarxismu, inspiroval se i koncepcemi německými (např. frankfurtská škola), americkými, anglickými i francouzskými. V letech padesátých zdůrazňoval proti dogmatismu a apriorismu nutnost permanentní skepse k různým "trvale platným" interpretacím marxismu a v polemice s V. Dostálem oprávněně konstatoval, že poválečná marxistická estetika "je ve stadiu vědeckého výzkumu" a že je nutné "vypracovat vědeckou metodu estetiky" (1956); o ni se také významnou měrou zasloužil. V letech šedesátých byly publikovány jeho stěžejní práce o literárních žánrech a druzích "múzy nepravé", tzv. okrajových, zábavných, nedoceňovaných nejen v době tzv. stalinismu. Jeho monografie nazvaná Umění detektivky (Praha, SNDK, 1962, 411 str.), pojednávající zevrubně a přitom působivě a čtivě o "smyslu a povaze detektivky", nebyla dosud vědecky překonána. Důraz na poetiku a respekt ke specifičnosti žánru umožňují odlišit jevy umělecké od hodnotově periferních a brakových. Cigánek věnoval pozornost detektivce i jako editor (srov. soubor Tajemné kroky z r. 1962), i jako esejista ve studiích publikovaných časopisecky v první polovině 90. let. Na Umění detektivky navázaly i tři studie nazvané Nepravá múza (1967), zhodnocující mj. domácí tradice K. Čapka a B. Václavka. Tehdy vycházejí rovněž pronikavé recenze hrabalovské, kunderovské (s Milanem Kunderou jej pojilo dlouholeté přátelství) aj., na něž navázal v letech pozdějších formou doslovů a komentářů k románům literárních talentů, např. ke knize A. Bajaji Mluviti stříbro (1982). Vedle příležitostných prací (např. Člověk a literatura, 1967 nebo O estetické výchově, 1965) publikuje v roce 1968 "eseje o rozmeroch člověka" v bratislavském nakladatelství Mladé letá, nazvané Spor o návrat človeka. Tato kulturologická a antropologická práce, kdysi podezírána z nemarxistického revizionismu, zůstává dodnes nedoceněna. Značnou pozornost věnoval autor i tvorbě A. P. Čechova, např. v monografické esejistické studii z roku 1964 (Orbis Praha, edice Portréty); z pražských německých básníků mu byl nejbližší R. M. Rilke (srov. předmluvu k výboru Lodice času).
   Začátkem 70. let vydává Cigánek svoji nejvýznamnější práci Úvod do sociologie umění (Praha 1972). Přesvědčivě v ní vymezil nejen předmět zkoumání, ale na rozsáhlém materiálu z dějin umění v širokém slova smyslu ukázal umění jako sociální fenomén, společenské ukotvení osobnosti umělce i sociologické souvislosti recepce ("konzumu") díla. Své pojetí autor konkretizoval v četných sborníkových příspěvcích. O tom, že marxistická dialektika a historismu jsou funkční metodologické nástroje, svědčí učebnice Vybrané kapitoly ze světové literatury (1987; světovou literaturu autor přednášel na pražské FAMU).
   Podobně jako řada jiných, z marxismu a komunismu podezíraných badatelů musel i Jan Cigánek po roce 1989 opustit FF UK (katedru estetiky a dějin umění), aby "uvolnil místo". V letech devadesátých, kdy zpočátku žil na pokraji bídy a byl sužován těžkými depresemi, začala jeho pravidelná spolupráce s kulturní rubrikou Haló novin, v níž publikoval řadu recenzí a úvah, kterým čas dává stále více za pravdu. Byl členem redakční rady našeho časopisu Obrys-Kmen, do něhož rovněž přispíval četnými úvodníky, eseji a rozbory o vztahu umění a moci, literatury a trhu, k otázkám umělecké svobody, o kulturní politice státu apod. Literárněkriticky sledoval i kulturní politiku KSČM a žurnalistickou úroveň Haló novin, záslužnou práci vykonal jako člen mnoha komisí a společností, např. Julia Fučíka.
   Nejen estetika a literární věda, ale rovněž kritika a uměnovědná esejistika ztrácejí v Janu Cigánkovi osobnost vpravdě evropského významu. Čest jeho památce i jeho práci!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]