Hrdinství bývá časté a vždy víc vyniká v čase, kdy za jeho projev nic, ale vůbec nic nehrozí. Poněkud odlišných rozměrů by hrdinství zajisté nabylo třeba v čase odporu proti okupaci naší země v roce 1968, stejně tak při změně politického klimatu v roce 1989. Někdy se prostě vyčkávalo, jak vše nakonec dopadne, ale nyní je možné na adresu odborářů vyslovit leccos. Hradní klimatolog po jejich nedávné stávce již nevyčkával a nechal se slyšet, že byli směšní.
   Jak vlastně vypadá směšnost? Je směšné, když před léty hráč košíkové a student ekonomie umazával o přestávce rozhodčímu v zápise čárky znamenající fauly hráče, aby nebyl po pěti dosažených prohřešcích vyloučen ze hry? Je směšné odhodit novinářův mobil, když jeho zničení nemusím uhradit? Jak moc je směšná stížnost na televizi, jestliže jsem byl v jejím zákulisí před novoročním projevem přistižen při fyzické rozcvičce? Vždyť tenhle okamžik vlastně člověka ve vypjaté chvíli šlechtí a zlidšťuje…
   No nic, to vše byly jen projevy narcistního počínání, kterých se už nahromadilo povícero.
   Při sledování ledovců lze snadno přehlédnout směšné počínání našich poslanců, co odsouhlasili finanční škrty. Pro lidi ve státní byrokracii o deset procent. Pro sebe pouze na jeden rok a ještě jen o pět procent. Kdyby přišli se snížením sami pro sebe o deset procent již v předstihu, zřejmě by tak poněkud otupili pozdější „směšné chování odborářů“. Směšným může být totiž každý, ale vtipným dokáže být jen chytrý.
   Najednou rychle svolávaní zákonodárci se navíc opravdově vynasnaží, aby jim nějak podivně nepovyskočily platy. Teprve pak by totiž došlo k jejich snížení. Také směšné, není-liž pravda? Vlastně spíš pitomost a další sezení v zateplené místnosti za státní peníze.
   Jen tak mimochodem, před Vánocemi v roce 2004 také nějakým omylem došlo k zvýšení poslaneckých platů s tím, že hned po Novém roce bude vše uvedeno do pořádku. Pravda, nebyla tenkrát řeč, po kterém Novém roce… Od těch časů uběhlo už šest let a mnozí poslanci byli „vykroužkováni“…
   Člověk snad musí jen doufat, že si poslanci zase nějakým omylem neodhlasují prodloužení doživotní imunity až kamsi do 4. tisíciletí. Směšnost trvající už mnoho let - a hradní klimatolog se o ní dosud nezmínil. Podobná konání na mnohých politických postech vedou k negativnímu počínání ostatních. Nějak čím dál razantněji je nám sdělováno, kdo je nabob a kdo pouhý plebs.
   Projev senátora na adresu odborářů, že si do igelitek místo nákupů měli nabrat trochu sněhu a vyvézt ho za Prahu, spíše upozornil na jeho vlastní a směšný „chodníkový zákon“. Všichni cizí majitelé domů na Václavském náměstí si mnou ruce, za co všechno ušetří. Radnice po čase bude vyhlašovat, o kolik milionů korun navíc se vydalo za úklid sněhu. Nebývalo dříve tolik aut a při stejných sněhových nadílkách bývalo během jednoho dne uklizeno. To vše pomocí lidské síly zapřažené do dřevěných kár se sněhem, co se táhly na nábřeží k Vltavě. Majitelé domů nemuseli na sníh upozorňovat správce domů ani domovníky, co sice nevlastnili moderní techniku, ale jen všelijaká hrabla. Ti všichni vyráželi již do noční tmy. Někdy je na situaci upozornil policista. Nedošlo tak k udusání sněhu a k vytvoření ledovky, co se opravdu obtížně odstraňuje. Igelitky vyčtené odborářům v jejich pracovním volnu u poslanců nahrazují zas výlety do exotických zemí, ale nikoliv za vlastní peníze, a navíc nepodnikané v čase pracovního volna.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]