Ve starých kalendářích a v knížkách pro děti se s oblibou uvádělo, kolik je v člověku vody, kolik vápníku a kolik třeba železa (mlhavě se pamatuji, ale nemohu za to ručit, že asi na dva hřebíčky), a pak se v cenách v příslušném čase a místě platných počítalo, na kolik se jeden každý člověk "páčí" - bez rozdílu vyznání, tříd a sexuální orientace. Nebylo to nic moc. Ale přece jen víc, než kolik stojí člověk dnes.
   Nedávno skončil soud s vrahem jistého frýdecko-místeckého bezdomovce. Pachatel se přiznal k zištným záměrům. A co mu zmaření jednoho lidského života vyneslo?
   "Vzal jsem mu 130 korun, odnesl jsem si dvě košile, kalhoty a uzená žebra. Kalhoty jsem vyhodil, košile vypral a žebra jsem snědl."
   Tož tak.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]