Slovník cizích slov pro nové století definuje tento přívlastek jako 1. následovník, pokračovatel, 2. napodobitel. V jednom se však všichni shodují, že jde o mimoumělecký akt. S tím lze souhlasit. Jde však i o "zločin?"
   Každý malíř, sochař, muzikant, básník když se učí řemeslu, je vystaven pokušení či nezbytnosti učit se od uznávaných umělců. Páni profesoři z příslušných škol před něj postaví to či ono výtvarné dílo a nabádají: "Ukaž, co umíš." Budoucí adept umění se snaží a mnohdy velmi úspěšně. Právě tak může pokoušet budoucí osud i začínající básník či spisovatel. Ten nahrazuje slova slovy jinými, mění rytmus, rým, přetváří text do zcela nových, osobitých seskupení. Stále však je pouhým epigonem. Důvod je jednoduchý. Tvořil podle cizí předlohy, podle jiného uměleckého díla. Co se však stane, když se najde pár kritiků či teoretiků umění, kteří takovou předlohu prohlásí za pseudoumění, a pak se najde někdo, kdo podle takové předlohy vytvoří opravdový umělecký skvost? Bude i pak zavrženíhodným epigonem? Přitom je jasné, že žádná kopie nemůže být zcela autentická. Tvoří-li sochař podle sochy Palackého jinou sochu Palackého, bude to vždy Palacký. Snažím-li se vychytat "nepodařené" myšlenky nějaké předlohy, vkládám do svého díla nového ducha. Zpracuji-li romantickou předlohu na kubistické či jiné dílo, budu i pak epigonem? Kde je tedy skutečná hranice mezi obecně uznaným či zatraceným uměleckým dílem a epigonem?
   Přiznávám se, že pokud se najde někdo, kdo "přetaví" moji povídku či báseň a já v ní neomylně poznám mnou použitou formu či obsah, sednu k psacímu stolu, budu mít silný pocit hrdosti a napíši osobní poděkování za tu námahu a poctu. V žádném případě se nesnížím k žalobě.
   Takové by to mohlo být ve všech druzích umělecké činnosti. Ta se totiž nemůže honosit, na rozdíl od vědy, exaktností. Prohlásí-li Milan Knížák dílo malíře Josefa Jíry za nízké či žádné umění, pokuste se mu to běžnými verbálními prostředky vyvrátit. Právě tak, najde-li se pár "neomylných géniů," kteří tvrdí totéž o básních třeba Karla Sýse. Mohu si sice myslet své, ale nemá smysl předělávat neobjektivitu jejich zcestného a pokřiveného kritického myšlení. Takového člověka stejně nepředěláš, napsal Karel Čapek.
   A právě proto doporučuji všem začínajícím adeptům umění: Klidně napodobujte Jíru, Sýse či jiné umělce. Nedbejte na to, že budete označeni za epigony. Důležité je, když si dokážete zvolit předlohy od skutečných mistrů, když jejich dílo rozeznáte od opravdu "nízkého" umění. V takové volbě lze spatřovat prvky správného uměleckého výběru a vy jste na dobré cestě k opravdovému mistrovství.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]