Není to zas tak dlouho, abychom si nevzpomněli, jak jistý mladý muž pevných mravních zásad pranýřoval v jednom provinčním periodiku svého kolegu, že se údajně v Polsku vydával za autora jeho glosky a jeho překladu dvou básní. Byla to pěkná historka, jaké se říká účelová; panu mravokárci šlo o výbor Obce moravskoslezských spisovatelů, kde sedí dnes lidé, kteří kazí image OMS i jejich členů, například ten domnělý padouch, který se ctnostnému mravokárci pokusil ukrást autorství a dokonce ještě i vymámit honorář. Po čase se v témže občasníku mravně rozhořčil jejich (toho časopisu i mladého muže přísných mravních norem) patron, že v čele téhož ostravského střediska Obce spisovatelů po léta stáli a stojí, dokonce drze beze studu, i když s pokřiveným svědomím, také antichartisté. Mravní lekce lehce udělující patron, který asi sám chartu nepodepsal (jistě by se jinak svým podpisem pochlubil), byl by možná nejšťastnější, kdyby podpis na antichartě byl prohlášen za doživotní těžký hřích (vůbec mu nepřišlo na mysl, že by neměl ani zpětně upírat nikomu právo na veřejný projev jeho názoru); teď je v nezáviděníhodné situaci a zasluhuje útrpné politování. Články ve Tvaru (tedy v časopise, kde rovněž rád káže) 20/2203 a 3/2004 odhalily, že přísný mladý muž, který se před třemi roky odvážně pokusil odstřelit kolegu, z velké části opsal svou knihu o barokním kazateli Danielu Nitschovi z rukopisné práce, jež je uložena v LA PNP. Věc je dvojnásobně horší než v případu glosky a překladu dvou básní: tady nebylo ve hře členství v regionálním výboru spisovatelské Obce, což není nic ani z hlediska moci, ani z hlediska požitků, ale titul vysokoškolského docenta, tedy cosi nekonečně významnějšího a výnosnějšího; a za druhé: jeden z doporučujících posudků na vědecký plagiát napsal pachatelův patron, patrně ve víře, že jde o práci původní, neopsanou (jak se správně lze dočíst ve Tvaru 2/2204, od oponentů vědecké práce se nedá vyžadovat znalost archivních zdrojů). Takže teď se můžeme těšit, že ctihodný zakladatel časopisu, v němž usvědčený plagiátor funguje jako výkonný redaktor, řádně zpraží svého nezdárného nohsleda; třeba se tak stane ještě dřív, než vyjde tato poznámka. Zatím se ozval jen docent jmenovaný na základě včas neodhaleného lupu: jak jinak, s drzostí lepší než poplužní dvůr ve Tvaru 3/2004 se snaží vzbudit dojem, že je obětí spiknutí a svůj čin se pošetile snaží omluvit (jako by to vůbec šlo) podlehnutím excerpovanému materiálu víc, než měl v úmyslu, což stojí za zápis do zlaté knihy o plagiátech: přísný strážce mravů přiznává, že úmysl v jisté míře podlehnout předloze měl! Není vyloučeno, že oběť spiknutí zůstane docentem dál. Nepodepsal přece antichartu, a to je to hlavní, na čem záleží. Ale jeho posluchači si na něho budou do jeho smrti ukazovat jako na podvodníka. A ve světle zjištění ze zimy 2003-2004 se jeví jako nanejvýš podezřelé i jeho osočení kolegy před třemi lety. Vzal tomu osočení všecku hodnověrnost. Také není vyloučeno, že jeho patron se zahalí v mlčení. Dočká-li se však jejich revue Alternativa plus dalšího čísla, měl by ji na znamení upřímného pokání aspoň nepatrně přejmenovat. Na Alternativu minus.
Autor: Opaviensis
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)