Jak bych
to udělal, aby se konečně těm bláznům básníkům zaťal tipec? No jak! Napsal bych:
LITERÁTŮM NEDÁVEJTE NIC,
jak to učinil v Respektu 3/2004 pan Jan Jandourek, usilovně shledávaje argumenty pro konečné řešení otázky existence národní literatury. Ta je podle pana JJ totiž na nic. Nedělá nic pro imidž režimu, a tak není proč ji udržovat při životě. To u filmu je tomu trochu jinak, z něj ještě může cizinec nabýt dojmu, že jsem zemí, kde je docela legrace, i když je nejhůř. Pro literaturu to neplatí. Spisovatelé mají sklon vylíčit zemi, kde žijí, jako místo hrůz. (...) Vylepšoval Joseph Heller image Spojených států nebo Graham Greene Velké Británie? Čtenář si sám doplní: nevylepšovali, poťouchlíci; a s domácí spisovatelskou verbeží je to snad ještě horší: Kdyby si například Evropan představoval Prahu podle románů Miloše Urbana, jezdili by k nám jen adrenalinoví turisté a to dobře ozbrojení. (Zatímco zřejmě je u nás přímo ráj.) Takže spisovatelští pomlouvači nádherného českého konzumního světa ať jen pěkně pojdou hladem, patří jim to. Zato velmistři reklam, které umí vylepšit vše a vychválit do nebe i nejhorší brak, ti jsou hodni královské mzdy, jaké se jim v tom zlými spisovateli pomlouvaném absolutně tržním světě už ostatně dostává.
Pana Jandourka nazývá Respekt komentátorem MF Dnes a spisovatelem. Ačkoli to není než hlásná trouba tržního režimu; přímo trouba trub.
Autor: alch
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)