V pátek 19. února v noci umřel Jan Hrobař. Byl novinář, spisovatel, překladatel, přítel Jugoslávie a srbského národa. Byl zakládajícím členem Unie českých spisovatelů s číslem legitimace 41, byl věrným autorem Obrysu-Kmene.
Byl nadevše skvělým kamarádem. Ještě minulý týden jsem s ním mluvil na chodbě Haló novin. Položil mi naléhavou otázku: „Prodávají se na Slovensku české knížky?“ Když jsem mu popravdě odpověděl, že ano, že se dokonce prodávají bezmála tak dobře jako knížky slovenské, rozhostil se mu na tváři spokojený úsměv. Nevím sice přesně, kam vlastně mířil, asi už někam do světa, kde se nečte, protože vše napsané, psané i dosud nenapsané splývá v bezbřehý proud, ale jsem rád, že jsem ještě naposledy viděl Honzu navýsost spokojeného a usměvavého. Vypadal, jako kdyby právě našel v brdských lesích houštíčko porostlé hříbky, kozáky, liškami a babkami. Neboť Honza byl nejen vášnivým reportérem, ale i vášnivým houbařem. Občas dokonce zuřivým, to když mu nestačil koš ani svlečená košile. Sotva jsme přijeli na kraj lesa, Honza se mžikem ztratil v první houštině, a přes naše neustálé halekání se objevil až za několik hodin, obtížen houbami jako z dětské čítanky.
Letos osiří stránky novin, osiří i lesy kolem Bukové. A všem bude chybět.
Autor: KAREL SÝS
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)