Čtyři dny před svými sedmdesátinami, v neděli 6. února 2011 na chatě na Litoměřicku, v kraji Máchově, opustil navždycky českou literaturu prof. PhDr. Pavel Vašák, DrSc. Vystudovaný matematik, znalý matematické statistiky, erudovaný mozek, jakých není a nebude více. Kdo jej v životě poznal a seznámil se s tímto mužem a pochopil, co nosí v mozku a v duši, má teď slzy na krajíčku. Je nešťastný z toho, proč milý Pavel odevzdal svou životosprávu do správy Démona. Ale nakonec i já, přes všechnu hořkost a nejenom já - jsem hrdý, že jsem se o něj kdy v životě jepičí délky v úctě zajímal.
   Kdo jiný znal více a s hlubším pochopením Karla Havlíčka Borovského než Pavel Vašák, rodák z blízké Havlíčkovy Borové, ze Skorkova je do ní skoro skok. Z dějin české literatury Pavla Vašáka zaujal zejména Karel Hynek Mácha. Pavel Vašák mu postavil pomník a vztyčil jej – konečně i sám sobě. Jenom jediné české nakladatelství si tohoto vzácného člověka v posledních letech pěstovalo a hřálo si jeho poznání jako v bavlnce – Akropolis a v něm Jiří Tomáš. Dvakrát po sobě vydalo Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy a další podobná velká díla.
   Pavel byl hodně jiný než my vespolek, viděl dále než my, a snad i všichni dohromady. Nedával nám to vůbec najevo, odvracel se od dobové skutečnosti především v dobách proměn a zkoušek charakterů. Věděl, že český národ stále miluje své problémy a své mýty, k nimž se právě ve vykloubených dobách, jaká je i tato, utíká: „A tak se k současnosti (která splývá se soudobostí) mluvilo a mluví přes Rukopisy královédvorský a zelenohorský, vraždu Anežky Hrůzové v Polné, Havlíčkovo noblesní vyhnanství v Brixenu, Růžový palouček přes jména, která se legendarizují: Havlíček trpěl v Brixenu, Palacký je otec vlasti, Masaryk je tatíček, Mácha je láska; pak přistoupil Fučík jako symbol mládí a nebojácnosti atd. Jména se vynořují, zapadají i zůstávají stálicemi, byť proměnlivými. Většinou těmto osobnostem nevyžádaný kult škodí…“
   Pavel Vašák byl jiný než my, myslím, že jsme jej vůbec nikdy nepochopili. Byl mi hodně blízký a truchlím s každým, kdo jej měl za života rád – i kvůli tomu, co uměl.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)