Frenštátský rodák Libor Knězek (PhDr., CSc., roč. 1929) působil řadu let v Ústavu slovenské literatury v Bratislavě, nyní žije v rodném kraji a věnuje se jeho literatuře. Napsal monografie o Bohumíru Četynovi (1998) a Josefu Strnadelovi (1999), nově vydal knihu VE FRENŠTÁTĚ MAJÍ RÁDI POEZII (s podtitulem Halas a Seifert s přáteli v Beskydech, vydalo nakladatelství Doplněk, Brno 2003, 159 str.).
   František Halas prožil v Beskydech trojí dovolenou v třicátých letech. Známá je karikatura Františka Bidla, zachycující trojici turistů na Frenštátsku: Viléma Závadu, Josefa Horu a Františka Halase. Poslední Halasův pobyt v Beskydech se odehrál na jaře 1949, kdy už byl vážně nemocen. Básník navázal přátelský vztah s frenštátským knihkupcem Pavlem Parmou, který vydával bibliofilské tisky z jeho tvorby.
   V poezii Jaroslava Seiferta se obdiv k Beskydům zprvu spojuje s kultem bezručovským. Také Seifert navázal blízké styky s knihkupcem Pavlem Parmou, ukládal u něho své rukopisy a drobné tisky. Parma mu také vydal k Vánocům 1949 drobný tisk Frenštátská koleda, v roce 1951 pak lyrickou prózu s verši Loretánské variace aj. Drobných novoročenek vyšla u Parmy celá řada. V březnu 1955 se pak uskutečnil ve frenštátském Domě osvěty večer poezie Jaroslava Seiferta za básníkovy účasti, uváděl jej Bohumil Novák. Frenštátské koledy, romance a písně s názvem Vytržené stránky vydal Seifertovi nakladatel B. M. Klika (1957).
   Kromě Seiferta a Halase sleduje Knězek i vztahy dalších básníků a prozaiků k Frenštátu: Jana Zahradníčka, Vladimíra Holana, Viléma Závady, Jana Čepa, Alberta Vyskočila. Cenným dokladem Halasovy statečnosti je jeho dopis Václavu Kopeckému z července 1949, v němž se domáhá uvolnění publikačních možností pro Holana a Seiferta.
   Bohatou fotografickou přílohu čerpal Knězek z dílny proslulého fotografa Josefa Sudka.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]