Není to příliš dávno. V potravinářských, zelinářských i v jiných obchodech jsme dostali drobné nákupy do papírových sáčků. Těmi jsme obtěžkali nákupní tašku nebo síťovku. Když pytlíky dosloužily, skončily v koši, pak v popelnici a nakonec ve spalovně, v horším případě zahrnuty zeminou na skládce domovního odpadu. Ve spalovně byly zlikvidovány okamžitě a bez škodlivých vlivů na životní prostředí. V zemi se rozložily za pár týdnů a civilizace nezaznamenala žádnou újmu.
   Ale pokročili jsme ve vývoji. Papírový pytlík je památkou na minulost. Kvitujeme s krátkozrakým potěšením, že v supermarketech i v menších obchodech již dospěli k »modernímu hygienickému« prodeji. Na regály vyvěsili baterie trhacích sáčků z polypropylenu a mikrotenu, jichž si můžeme uzmout, kolik potřebujeme. U pokladny nám ještě za pakatel nabídnou igelitovou tašku s obrázky. Když se protrhne, žádná škoda. Vrhneme ji do kontejneru a při příštím nákupu si koupíme novou. Co na tom, že polypropylen a igelit jsou materiály, které nelze neškodně likvidovat, že zde po nás zůstanou stovky let.
   Večer usedneme k televizoru, chroustáme cosi z igelitového pytlíku a necháváme se bavit americkým filmem. Vidíme ulici před obchodem, obrovský papírový pytel naplněný přes okraj vším možným, a zdravě vypadajícího, dobře oblečeného muže, jak s tím nákladem v náručí nemotorně zápasí. Je to komické. Zvláště když z pytle něco upadne a muž se pro to nedokáže sehnout. Ti Američané, jak jsou nepraktičtí! Ani nás nenapadne připustit si, že jsme svědky zdramatizovaného obrazu dalšího stupně vývoje, který máme nutně před sebou, nechceme-li, aby naše potomky zavalila hora páchnoucích igelitových tašek. Američané je dávno přestali vyrábět. Jakkoli nám se to zatím jeví jako nepraktické, oni již dlouho nakupují výhradně do recyklovatelných papírových pytlů a tašek. Jsou samozřejmě zadarmo, žádný majitel obchodu by si nedovolil za ně chtít byť jen jediný cent. Reklamní potisk mu ostatně vydělá mnohem víc.
   Ale ani u nás nejsme úplně v pravěku. Jedna západočeská firma vyrábí papírové tašky několik let. Jejich užívání významně šetří životní prostředí. Zatím však převážnou měrou na západ od naší hranice, protože na domácím trhu skončí jen asi třetina z vyprodukovaného množství. Výrobce se nechal nedávno slyšet, že jejich tašky jsou i dost pevné. Údajně unesou deset lahvových piv a při testech prý v jedné nosili po továrním nádvoří dvouleté dítě. Širšímu uplatnění na domácím trhu tedy brání již jen předpojatost a nezvyk. Igelitové tašky by konečně měly získat své místo v historii.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]