VLADIMÍR JANOVIC

Neviditelný advent

Adventní noc si chtěla v sobě číst
a rozžala si sníh
K ránu šla do kostela na roráty

Stroj liturgie neslyšně
otáčí nocí ke svítání
tmy v člověku však neubývá
- Pojď - bere mě za ruku žena
která mě navštěvuje ve snu
- andělští trubači nemají nátisk
a páter se ukryl v misálu
Půjdeme na hřbitov
tam o spáse duše vědí víc -

Cítím že dávní zesnulí
jdou kolem nás
Zdraví mou průvodkyni
ale jsou nejistí
když míří do svých příbytků a dílen
Kam šlápnou vymršťují se vzpomínky
jak pasti v temném lese

... Je poslední rok války
(führerův obraz ve škole
už vidí nakřivo)
a tatínek s houslemi
spěchá do země pastorel a koled
Maminka v naději
dva kroky za ním
Ruce schovává v rukávníku
Hloubkoví letci nemusí vidět
že je má sepjaté...

Jen krátce trvá slavnost
pacholátka
které v nás procitlo
a opět usíná
Je tu i jiný advent
a ten nekončí:
Ve snu i v bdění
přicházejí k nám zesnulí
Průsvitnou řečí mluví
oblékají se do těl
a s každou návštěvou
si něco z nás odnášejí




Básník František Uher, člen Unie českých spisovatelů, oslavil 1. března 70. narozeniny. Srdečně blahopřejeme!

FRANTIŠEK UHER

Tamodtud

zvědavost
až na kost:
odkud jsi

- tamodtud

kam jdeš
za té zlé psoty

- někam tam
však víte kam

řekli: my ano
ale víš to ty



Strniska

kam jít
kam odejít
kam přijít

kde stát
kde lkát
kde lhát

odkud výt
odkud vyjít
odkud nedojít



Demokracie

tomu chleba
tomu sůl
tomu třeba
tomu hůl

tomu ne
tomu stůl
a žádné
půl na půl




Odjinud

tedy: u stolu
postáli spolu
úvozem
spolu odcházeli

mrazem
křehla zem

němě se vraceli
zadem

každý odjinud
každý jinam



Rozoráno

cesta ze vsi
kamsi do polí
a mezi poli

po okolí
žádná pěší
žádné povozy
prach za koly

cestu rozorali

kam vedou ta pole



Ticho

na vodách
po rybách

ve skalách
po liškách

v oblacích
po ptácích

od pravěku
po člověku



Licitace
zebe

něco zamlžili
něco přetavili
něco zamlčeli
něco pokřivili

sebe



Pozdě

krajina bez něhy

vyschlé jezy
mezi
zpustlými břehy

není útěchy

brzy
bude pozdě
i na loňské sněhy



Requiem za živé

dny ostrých hran
naslepo zítra
ze všech stran
kormorán jitra

a chodci
o holích
bloudící
v minových polích



Něco o nás
jednou řečí mluvíme
jednou řečí mlčíme

někdy o sobě
někdy o tobě
někdy o době
někdy o zlobě

a vždycky o nás



Tchoří noce

zavři
oči

neřvi
nebo ti mloci
zacpou ústa

tma pustá
kryje vrahy
i sebevrahy

hoří
v tchořích
nocích

život ztrácí
inspiraci



Intermezzo
snad něco
mimo domu

kdo ví
nepoví

není komu
není co

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]