V Kalendáriu ČT1 jsme zjistili, že připomínka data narozenin Boženy Němcové slouží jen k oživování domněnek o jejím údajném »hraběcím« původu. »Bohužel«, nedoloženém. Traduje se, že přišla na svět někde v okruhu šlechtické společnosti kolem »paní kněžny« z Babičky. Výzkum ukázal, že sama Kateřina Zaháňská a obávaný ministr Metternich, její intimní přítel, nemohli být jejími rodiči, protože »paní kněžna« byla neplodná. Ne-li ona, pak tedy její sestra Dorothea Talleyrandová a její milenec K. Clam Martinic jí dali život, fabulovali zastánci kryptogeneze »Naší paní«. Zjistilo se, že jejich románek opravdu nezůstal bez následků, ale utajovaná dceruška byla svěřena, jako »sirotek«, do péče ve Francii a byla pro život bohatě zaopatřena. Ale, namítá se nám, Božena Němcová měla pěknou oválnou tvář a černé vlasy - jako kněžna Dorothea na svých portrétech. Jenže takovou pěknou tvář a černé vlasy, odpovídáme, měl i Boženin bratr Karel a sestra Marie, do které se na první pohled vášnivě zamiloval J. V. Frič, známý revolucionář z roku 1848. Nechme však dohadů a soustřeďme se na fakta. Badatel A. Irmann našel v evidenci obyvatel Alserského předměstí ve Vídni byt, ve kterém byly hlášeny tři služky, z nichž jedna si říkala Panklová, měla novorozeně a odtud se stěhovala do Ratibořic. Matce Terezii Novotné, tehdy ještě neprovdané, se 4. 2. 1820 narodila dcera Barbora. Otec Johan Pankl nebyl v matrice uveden. Byl tehdy štolbou hraběte Schulenberga; jako vojenský rekrut podléhal vojenským úřadům a možnému odvodu až do dovršení 26 let. Pak teprve se mohl ženit. A to se stalo za půl roku. Rodiče Boženy Němcové se vzali 7. 7. 1820 v České Skalici, opožděná svatba byla »neveselá«. Nevěsta s půlročním nemluvnětem v náručí se cítila provinile, protože veřejné mínění odsuzovalo, když se svobodné děvče »zapomnělo« a přivedlo na svět nemanželské dítě.
   A proč byla svatba v České Skalici? Protože předtím se hrabě Schulenberg oženil s »paní kněžnou« (byl to již její třetí sňatek) a oba přestěhovali společně svůj dvůr do Ratibořic. Mladý Pankl se stal kněžniným štolbou a jeho žena Terezie nastoupila do panské služby jako pradlena.
   Nabízí se otázka, proč by (když pomineme všechna tato jednoznačná fakta) »paní kněžna« svěřila urozené dítě blízce spřízněné do péče štolbovi a neujala se další »schovanky«, jako byla komtesa Hortensie a další tři dívky nelegitimního původu?
   Přes všechny snahy nebylo nalezeno jiné datum, místo ani rodiče, než které jsme uvedli. Ale komu záleží na těchto údajích více než na díle autorky, které milujeme? Zůstane hlasem naší národní duše, i kdyby Barunku Panklovou nakrásně porodila sama královna ze Sáby!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]