Ve své obdivuhodné a stále ještě nedoceněné Díži se její autor, Jiří Mahen, představil jako „milíř, který v lesích doutná“.
   To dnes už vzácné slovo skromné autostylizace inspirativní osobnosti, jíž byl autor Kamarádů svobody, Janošíka, Měsíce atd., zvolila si Společnost Jiřího Mahena, která se ustavila koncem roku 1993 „pro udržování a rozvíjení kulturních a společenských tradic spjatých s Mahenovou osobností“ zvláště v literatuře, divadle a knihovnictví, za název pro svůj členský zpravodaj: MILÍŘ.
   V letech 1994–2004 vyšlo třináct čísel, a až loni se Společnost JM, dost decimovaná úmrtími svých čelných členů (Jiřího Hájka-Heka, Dušana Jeřábka, Štěpána Vlašína, Ludvíka Kundery), rozhodla pod svěžím novým vedením (předseda Jiří Poláček, místopředseda Ivan Němec, oba vysokoškolští pedagogové) ve vydávání Milíře pokračovat.
   První, v celkovém pořadí tedy čtrnácté číslo je slibné. Poláček v něm otiskuje svou studii Byl moderní na přídi tradice…, napsanou před třemi roky k výročí Mahenovy smrti, Jiří Rambousek publikuje svůj úvod k pásmu Mahenových veršů v Mahenově památníku 2009, Jiří Sedlák pojednává o čtyřech oblastech Mahenova humoru, Naděžda Peňáková přispěla Margináliemi k Mahenovu Jánošíkovi.
   V čísle kromě překvapivě aktuálních veršů a myšlenek dávno zesnulého autora je také nekrolog za Ludvíkem Kunderou a Poláčkovo připomenutí stého výročí narození Josefa Hrabáka (vtipně mj. dvěma citáty z Hrabákovy vynikající studie o Mahenovi), z něhož dodnes kdekdo opisuje, ale nezná se k němu.
   Milíř redigují Ivan Němec a Jiří Poláček; lze jim jen blahopřát k rozdoutnání Milíře a popřát, aby nedopustili jeho vyhasnutí.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)