Veřejnoprávními médii, celkem slušně tam živeni, potuluji se a občas se v nich rozhorlují nad ústrky, jimž je dnes u nás vystavena kultura, milovníci umění, krásy, češtiny a zároveň i té svobody, která bez ohledu na ně kulturu, umění a poezii úspěšně tlačí do kouta, a co se do kouta zatlačit nedá, plošně válcuje. V soukromých médiích, bujících díky tržní svobodě, kteroužto zmínění ctitelé všeho krásného a ušlechtilého pomáhali prosadit a ještě dnes ji stále umanutě hájí, dostávají příležitost, jen když poslouží reklamě na většinou pochybné zboží a na ještě pochybnější systém, ale i tam by rádi rýžovali a už si osvojují jejich povrchnost, čtvrtvzdělání a neodpovědnost.
   To je případ i pana Strejčka, který se rád rozplývá nad poezií, krásou češtiny a rád si taky zahraje na preceptora jednak posluchačů a diváků, ale taky partnerů, které ve svých exhibicích představuje a převádí.
   I stalo se, že se herečku, která od mládí miluje francouzštinu (sám se přitom ukázkově „skromně“ představil jako jen „sporý znalec“ této řeči) rozhodl „vyzkoušet“, jak by z jejích úst zazněl začátek Máchova Máje, jeden nádherný verš Halasův a začátek Nezvalovy básně Edison. Proč ne?
   Ale pan Strejček si neodpustil úvodem k Nezvalově „slovutné básni“ poznamenat, že autor ji „údajně napsal za jednou noc“. To zní náramně a senzačně, připomíná to psavce, jenž před časem v Luxoru předvedl, že před očima veřejnosti sepíše knihu, která ihned vyjde, a pasuje to do dnes pilně pěstovaného kultu rekordů, jenže to není pravda. Kdyby se pan Strejček místo dojímání někdy začetl do literatury o básnících, které zbožňuje, kdyby si dal tu námahu přečíst třeba Nezvalovy kapitoly Z mého života, když už na knihy o Nezvalovi nemá čas nebo k nim nemá důvěru, věděl by, že toho dne, kdy básník vyťukal na své zářivé coroně první verš, napsal celý první zpěv, jen ten. Další psal několik dní. (On taky Nezvalův Edison je jaksi trvanlivější, než co rekordně sepsáno k radosti senzacechtivých médii v Luxoru.) Ale to by nebylo tak chic, neznělo tak efektně jako fáma o vzniku celého skvostu „za jednu jedinou noc“. Slovíčko „údajně“ na p. Strejčka prozrazuje, jak věří na pochybné fámy místo na pracnější poznání a jak lehkomyslně je dále šíří.
   Pro strejčka příhodu podobných příležitostí by snad pan Alfred Strejček mohl zapracovat trochu na svém vzdělání. Aby byl uvěřitelnější.




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)