Českou kotlinou obchází přízrak, přízrak korupce a uplácení, který se pomalu mění v lavinu. V roce 1968 zběhl do ciziny zkorumpovaný generál Šejna. Poprask, který kolem jeho zběhnutí vznikl, si mnozí ještě pamatují. V té době měla ČSLA přibližně 125 generálů. V současné době, kdy má armáda asi 35 generálů, jsou oficiálně 2 vyšetřováni z podezření z korupčního jednání. Lapidárně řečeno - za socialismu byl zkorumpovaný každý 125. generál, nyní je to již přibližně každý sedmnáctý.
   Zděšená ministryně kritizuje chování generálů a důstojníků nejvyššího štábu, jichž se zmocnil pocit, že nasazením zeleného baretu na nakratinko vystříhanou hlavičku se z nich rázem stali supermani jako vystřižení z hollywoodské akční sračky, ale jejich zavalité postavy svědčí spíše o zlatém korytu, ke kterému byli nedopatřením připuštěni. Důstojníci a generálové sloužící v pimprlové armádě, neschopné ubránit ani svoji vlast, mohli lehce podlehnout pocitu výlučnosti, protože se většinu roku pohybují po naleštěných parketách svých kanceláří či v reprezentačních salonech zahraničních ambasád a nárokují si proplacení přesčasových hodin za reprezentaci Intervenčního sboru České republiky, místo toho, aby byli u jednotek ve výcvikových prostorech, kde by se v cvičných situacích mohli přesvědčovat o skutečné kvalitě svého velení. Kde ale tyto jednotky vzít, když jsou skoro všechny nasazeny v zahraničí k ochraně jiných zájmů než vlastních - národních?
   Ministryně je tentokrát vyděšená natolik, že nepoužila dříve tak frekventovaný argument, ze kterého se po všech doposud odhalených korupčních skandálech v jejím resortu stalo málem zaklínadlo, a sice to, že se nejedná o systémovou chybu, nýbrž o pouhé selhání jednotlivce. Zkorumpovanost, kterou má kapitalistický systém evidentně zakódovanou ve svých genech, raději přechází mlčením.
   Korupce infikovala státní organismus natolik, že pronikla i do armádních složek, které by díky své preventivní ochraně speciálními orgány, jako obranné zpravodajství a vojenská policie, měly být daleko odolnější, ovšem za předpokladu, že tyto orgán fungují tak jak mají. Dlouhodobá korupce a úplatkářství, ovlivňování výběrových řízení a neprůhledné přidělování zakázek v resortu obrany zakořenily natolik, že je nedokázaly včas odhalit ani orgány k tomu určené. Jedná se o jev dlouhodobého charakteru, jehož počátky lze datovat do doby, kdy se nám z politických důvodů podařilo zlikvidovat stíhací letectvo tím, že moderní stíhače MIG-29 armádní špičky "úspěšně" vyměnily s Poláky za jejich vrtulníky. Od té doby se v masmédiích mnohokrát psalo o korupci na MO, ale konkrétní postih se týkal pouze méně významných osob. Tato beztrestnost a víra ve vlastní nepostižitelnost vedla patrně k vytvoření černého fondu určeného pro odměňování vyvolených, kteří se nyní hájí s naivitou hodnou svobodníků základní služby a ne důstojníků s hodností podstatně vyšší, zvýrazněnou ještě přívlastkem gšt, že nevěděli, že se nejedná o odměny z fondu velitele.
   I po odchodu armádního generála Štefky do zálohy bylo možné se na webových stránkách MO seznámit s výběrem vyznamenání, které mu byly v průběhu služby uděleny:
   Záslužný kříž ministra obrany České republiky I., II., III. stupně, Medaile Armády České republiky III. a II. stupně, Medaile Za službu vlasti, Medaile Za službu v zahraničí - Kuvajt Medaile NATO Za službu pro mír a svobodu, Pamětní medaile ministra obrany Slovenské republiky I. stupně, Stříbrná medaile polské armády, Pamětní medaile pomocných technických praporů, Čestný pamětní odznak k výročí 50 let NATO, Čestný pamětní odznak AČR Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, Pamětní odznak k 5. výročí vstupu České republiky do NATO, Řád záslužné legie (USA), Řád Čestné legie (Francie), Zlatá medaile polské armády, Medaile Pro Memoria (Polsko), Řád vojenského hrdinství - stupeň velkodůstojník (Rumunsko), Kříž Vojenské policie, Medaile Osamělé hvězdy za zásluhy (USA - Texas). Jako mávnutím kouzelného proutku všechny tyto informace z webu MO-GŠ zmizely. Patrně se někdo pokusil vyretušovat historii. Bohužel zapomněl na to, že všechny tyto informace se uchovávají v paměti internetového vyhledávače a tak se s nimi může seznámit i dodatečně každý, kdo má k internetu přístup.
   Augiášův chlév, v němž se díky různým vládám nacházíme již řadu let, se snaží, a to jen v předvolebním období, verbálně čistit pouze populisté hledající snadné pozitivní body pro svoji předvolební kampaň. Opravdový Herkules je stále v nedohlednu a považovat za jeho možného nástupce nového hradního pána nemůže ani ten největší optimista, neboť teprve nyní vidíme, k čemu nás přivedla politika žádající "více takových Kožených". A po současné exekutivě nic tak složitého ani nemůžeme žádat.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]