Tanec je zvláštní, jedinečný způsob projevu lidské osobnosti. Je to projev výjimečný natolik, že v něm při troše pozornosti můžeme objevit duši člověka. Duši podmíněnou místními zvláštnostmi, časovými souvislostmi, tradicemi, temperamentem a psychikou národa. Tancem je jistě možno vyjádřit jakékoli duševní hnutí, smutek i radost, všechny podoby lásky i životních pocitů. Snad právě proto mnozí lidé milují balet, což je ovšem taneční projev kultivovaný mnohaletým školením a studiem.
   Je nadmíru poučné vidět, jak lidé tančí. Zkušené oko jistě rozpozná i krajové a národní zvláštnosti.
   Na Slovácku obvykle chlapci předvádějí svou dovednost, obratnost a výdrž. Předvádějí se. Dělají vše proto, aby na sebe upozornili dívky, které jako by tančily samy pro sebe. Otáčejí se v kole, předvádějí, jak jsou krásně urostlé, vzpřímené a hrdé. Jinak se tančí v jižních Čechách!
   Chlapci podupávají, ruku zvedají nad hlavu, jako by v ní drželi naditou prkenici, občas povyskočí a plácnou se do rukou, aby to bylo všude dobře slyšet. A dívky se točí vážně a důstojně, snad už jsou oslněny vizí bohatého statku.
   O prázdninách jsem zažil taneční večer ve Španělsku. Několik krásných, urostlých mladých dívek tančilo flamenko. Byly okouzlující. Vzpurný tanec plný hrdosti a lidské důstojnosti budil u diváků obdiv a úctu k těm dívkám dívkám na malém marketu, do něhož tanečnice vtloukaly svými podpatky ohnivý rytmus.
   A pak se to stalo.
   Z přihlížejícího davu vypluly dvě starší dámy a vznášely se v rytmu hudby kolem pódia. Mohlo jim být kolem sedmdesátky.
   Byly plně soustředěny na svůj pohyb a prostoupeny hudbou. Všichni je sledovali s obdivem a respektem. Bylo v nich něco vznešeného. Byly moderní, mladé právě na svůj věk, dojemné, okouzlující. Ty dvě starší dámy vzdávaly svým tancem hold životu, lidské zralosti a nezdolnosti. Variace jejich tanečních kroků byly naprosté jisté, vynalézavé, taneční figury vytvářely lehce, naprosto samozřejmě, ve zcela zřejmé vzájemné shodě. Nebyly to žádné báby utržené z řetězu hledající chvilkové zapomnění, ale právě je dvě důstojné dámy, pro něž byl taneční pohyb jakoby druhou přirozeností.
   Byly to skutečné dámy. Důstojné, vznešené a vázné.
   Všichni je obdivovali a spontánně jim zatleskali.
   Byly to vysloužilé baletky nebo učitelky tance?
   Nevím.
   Ale na jejich tanec nikdy nezapomenu. Byl to skutečně ojedinělý zážitek a podívaná, jaké potěší srdce a dovolí mu znovu vzlétnout s nadějí a důvěrou v život.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)