James D. Tabor v knize JEŽÍŠOVA DYNASTIE (Knižní klub, Praha, kvalitní překlad Dušana Zbavitele) podává, jak zní její podtitul „skryté dějiny Ježíše, jeho královské rodiny a zrození křesťanství“, pohled vskutku neotřelý na zmíněnou biblistickou tematiku, přičemž její autor připomíná v textu, že moderní biblistice je zhruba 200 let a stále má co řešit. Tyto otázky by neměly být vzdálené ani nám, už jen proto, jak se jimi zabývali naši klasikové, a dlužno říci, že to nebyl jen Marx a Engels, ale i Augustin Bebel aj.
   V Taborově knize najdeme i vysvětlení jeho pohnutek, proč a jak se začal zabývat Ježíšem. Byly to již jeho mladistvé vjemy z biblických míst a pak také profesní orientace (získal doktorát z oboru biblická studia na chicagské universitě a už nyní vede tímto směrem také své studenty).
   Na knize zaujme především nové čtení biblických textů, a to i ve spojení s výzkumy jiných badatelů a i s vlastním podílem na archeologických zkoumáních přímo v místě. Není pak divu, že se mu jeví dosud tradované poznatky jako nedostačující.
   Případné je i věnování knihy památce Alberta Schweitzera (1875–1965), který sám vedle své lékařské praxe v Lambaréné, hry na varhany a kromě mírových podnětů se věnoval, podobně jako Tabor, i teologickým výzkumům. Tabor je však i v návaznosti na Schweitzera skromný, sám uvádí, že v jeho stínu „zůstáváme všichni“.
   Náš čtenář by si měl všimnout již samotného názvu Taborovy knihy, když píše o Ježíšově dynastii. Ostatně i v biblických textech je uváděno, že Ježíš pocházel z královské větve rodiny Davidovy. A tady si nelze nepovšimnout, že Tabor je značně poučen soudobou politikou, která zná nejrůznější státní, politické i vojenské převraty, zvláště typ odehrávající se na oněch „svatých místech“. Vypadá to nakonec tak, jako by přisuzoval samotnému Ježíšovi snahu o uchopení vlády na této zemi, přičemž reviduje mnohé zažité teologicko-náboženské výklady, jako by vycházel již z dávného osvícenského myšlení. Na rozdíl od mnoha osvícenců však nepovažuje náboženství za nesmysl, ale vážně se obírá mnoha jeho aspekty. Vítáme i jeho pohledy na nověji probírané otázky, jako je třeba stáří tzv. turínského plátna nebo různé nálezy sarkofágů a nápisy, odkazující na známé biblické postavy (Jakub aj).
   I když se již před dávnými staletími církevní učenci zabývali texty raného křesťanství a nakonec z jejich velkého množství vybrali jen čtyři tzv. synoptická evangelia, nezříká se autor ani novějších nálezů biblických textů třeba z Egypta, ani jiného čtení i těchto uznávaných evangelijních děl. „Schweitzerovský“ je i jeho pohled na život a dílo apoštola Pavla, který se však s historickým Ježíšem zřejmě přímo nesetkal.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)